Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 45 No 1 (2015), 88–95
Dějiny výuky národního hospodářství jako právněhistorický směr a jeho tvůrce Albín Bráf
Ilona Bažantová
zveřejněno: 14. 09. 2015
Abstract
Unterrichtsgeschichte der Volkswirtschaft als Rechtshistorische Richtung und sein Schöpfer Albín Bráf Der Artikel beschreibt die Bildung einer wissenschaftlichen Disziplin den Tschechischen Rechtsgeschichten – konkret ist die Aufmerksamkeit der Bildunsgeschichte der Volswirtshaftslehre gewidmet. Es ist zuerst ein Beweiss erbracht, daß zu den Mitteleuropäischen Rechtsgeschichten seit der Hälfte der 18. Jahrhundert auch die Historie der Volkswirtschaftslehre als Bestandteil der Kameral- und Politikwissenschaften, also der Staatswissenschaften gehört. Es ist die Entstehung und Charakteristik der Unterricht sog. Politikwissenschaften beschrieben. Im Jahre 1763 hat die Kaiserin Maria Theresia einen Lehrstuhl der Polizey- und Kameralwissenschaften gegründet. Deren Führung wurde Joseph von Sonnenfels (1733–1817), wiener Rechtsanwalt und Aufklärer beauftragt. Sein Lehrbuch („Grundsätze der Polizey, Handlung und Finanz“ 1765) war bis zum Schuljahr 1846–1847 ein vogeschriebenes Lehrbuch auf den Universitäten und anderen Hochschulen in den ganzen Habsurger-Monarchie. Der System und die Unterricht der politisch Wissenschaften teilte sich auf die Polizeywissenschaft (Verwaltungswissenschaft und Verwaltungsvorschriften in dem breiten Sinne und die Statistik), die Handlungswissenschaft und die Finanzwissenschaft. Auf der prager Universität wurde das Bereich der Polizeywissenschaft (der Wiener Universität gemäß) der Rechtsfakultät eingewiesen. Der Leiter des Bereiches ist ein Schüler von Sonnefels, Joseph Ignatz Butschek (1741–1821) geworden. Die Studienreform von Graf Thun (auf der prager Rechtsfakultät in Jahren 1848 bis 1850 durchgeführt) überließ die Unterricht der Handlungswissenschaft als Teil des Studiums der Recht- und Staatswissenschaften – „recht-und staatswissenschaftliches Studium“. Der Stifter und Anräger von neuen Fachrichtung des tschechischen nationalökomischen Denkens war Professor der prager juristische Fakultät Albín Bráf (1851–1912). Zuerst er konzertierte sich auf die Unterrichtsgeschichte der Volkswirtschaftstheorie, danach forschte er die Bildung und Entwicklung des tschechischen nationalökonomischen Denkens außer Universitäten. Ein Beitrag von Braf ist vor allem die Einführung von neue Forschungsmethode. Nach der interdisziplinären induktiven Forschung folgte bei ihm die Analyse und Deduktion den bestimmten tshechischen nationalökonomischen Interessen gemäß. Bráf hat die Grenze der deustche historische Schule überschritten un teilwiese auch die österreichische Schule inspirierte. Der Grund seiner Schöpfung war, neben den Teilstudien und Teilartikeln, das Buch „Politické vědy v Čechách na sklonku věku osmnáctého a v první polovici devatenáctého“ (1907) („Die Politikwissenschaften in Böhmen am Ende des achtzehnten und in der erste Hälfte des neunzehnten Zeitalter“). In der Entwicklung des tschechischen nationalökonomischen Denkens folgten die Schüller von Bráf. Vor allem waren es Josef Gruber (1865–1925) und Cyril Horáček (1862–1943), danach Karel Engliš (1880–1961), Emanuel Schindler (1862–1936) und wetere Persönlichkeiten.
Dějiny výuky národního hospodářství jako právněhistorický směr a jeho tvůrce Albín Bráf is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
