Kniha popisuje dějiny Osmánské říše od zlomu turecké expanze v Evropě ve druhé polovině 18. století až do rozpadu říše po první světové válce. Autor sleduje tři základní osy výkladu: Sultánovu zahraniční politiku, neboli tzv. východní otázku, vnitropolitický vývoj, včetně hospodářského, a vývoj jednotlivých regionů říše včetně samostatně zpracovaných dějin Persie, Afghánistánu a střední Asie. Obrazová a mapová příloha.
Krize Osmanské říše
Vznik východní otázky
Reformy sultána Selima III.
Východní otázka za francouzské revoluce a napoleonských válek
Egypt za vlády Muhammada Alího
Sultán Mahmut II. a řecké povstání
Východní otázka a egyptská krize
Arabský východ v první polovině 19. století
První etapa reforem tanzímátu v Osmanské říši
Krymská válka
Maghrib v první polovině 19. století
Střední východ v první polovině 19. století
Druhá etapa reforem tanzímátu v Osmanské říši
Egypt v letech 1849-1876
Východní krize 1875-1878 a berlínský kongres
Tuniská otázka
Egyptská krize 1876-1882
Sultán Abdülhamit II. a pronikání Německa na Blízký východ
Mladoturecká revoluce
Vznik arabského nacionalismu
Egypt v době britské okupace 1882-1914
Maghrib na konci 19. a počátkem 20. století
Střední východ na konci 19. a počátkem 20. století
Blízký východ a první světová válka
Jsem rád, že mohu v Knihovničce připomenout také jednu historickou práci Eduarda Gombára,Moderní dějiny islámských zemí. Již při prvním nahlédnutí do jeho díla jsem se vrátil do pradávných dnů, kdy jsem hltal celou sérii melantrišských knih dnes neprávem zapomínaného Aloise Musila. Vědec se ovšem nemůže ohlížet na cestovatele, byť do problémů zasvěceného a nad míru vzdělaného, vědec má před sebou úkol zkonstruovat obraz historie Blízkého a Středního východu a severní Afriky, počínaje polovinou osmnáctého století a konče první světovou válkou. Autor dokázal skloubit trojí rovinu - konkrétních faktů, individuálních charakteristik ("jeho psychikou otřásly traumatické události", s. 273) a zobecňujících partií
Jiří Brabec, Literární noviny, 6.10.1999
