Monografe "Kapitoly o bezpečnosti" pojednává o struktuře a vzájemných vazbách bezpečnostního systému České republiky v širším rámci tvorby a realizace bezpečnostní politiky. Tomu odpovídá i obsah publikace, která je rozdělena do pěti kapitol: "Bezpečnost - hrozby - rizika", "Bezpečnost ČR - legislativní a ekonomický kontext", "Bezpečnostní systém ČR a jeho hlavní komponenty", "Mezinárodní zajištění bezpečnosti České republiky", "Prognóza politického, ekonomického a bezpečnostního vývoje ve světě v horizontu let 2020-2025". Součástí monografe je i přílohová část o legislativním zakotvení bezpečnostní politiky ČR a struktuře bezpečnostního systému ČR.
Středisko bezpečnostní politiky centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vydalo již několik publikací zabývajících se bezpečnostní problematikou. Jeho publikace mají své čtenáře jak v řadách odborníků a úředníků státní správy, tak i řadách laických čtenářů, které tato oblast zajímá. O to více oceňuji pokus o vytvoření komplexního díla, které pojednává o bezpečnosti ČR, dosavadních vládních krocích, úrovni bezpečnostních složek a rozšířeného bezpečnostního systému u nás.
Především si musím všimnout dvou kapitol, z nichž jedna uvozuje celý dokument a druhá jej ukončuje. Jde o kapitolu BEZPEČNOST - HROZBY - RIZIKA a kapitolu PROGNÓZA BEZPEČNOSTNÍ SITUACE VE SVĚTĚ V HORIZONTU ROKU 2020. Tyto kapitoly považuji za klíčové a z hlediska své osoby co by čtenáře za nejzajímavější. Jde o zcela nový a zatím málo popisovaný pohled na to co je to bezpečnost jak ji máme vnímat, co všechno patří do uvažování o bezpečnosti a koho se dotýká. Tyto kapitoly by měly být preambulí při sestavování priorit činnosti zpravodajských služeb na každý rok včetně jejich rozpočtu, měly by být rozhodující při koncepci činnosti armády, policie a Integrovaného záchranného systému, měly by ovlivnit zaměření ostatních pomocných prvků, jako jsou různé nevládní organizace, jejichž činnost je při různých krizových situacích nezastupitelná a stále více potřebná. Tyto dvě kapitoly odbourávají zastaralý pohled na bezpečnost jako výlučnou záležitost ministerstva vnitra, ministerstva obrany, případně dalších bezpečnostních složek. Čtenář začíná vnímat bezpečnost jako otázku dostatku energetických zdrojů, jako otázku sociální, ekonomickou a jak je v textu uvedeno otázku existenciální. Postupnými úvahami a rozšiřováním pohledu se dostáváme ke globální bezpečnosti, která má málo společného s ochranou nějakého území či státu, ale směřuje jasně k ochraně člověka, jeho životních podmínek v domově i zaměstnání, jeho svobodě a růstu, k lepší kvalitě života. V našich podmínkách, kdy ještě stále doznívá pojetí bezpečnosti jako něčeho téměř nepřátelského, nebo alespoň nepříjemného a tajuplného je toto sekularizované pojetí sekuritizace zatím nové, ale stále více potřebnější. Stejně jako setření hranic mezi vnější a vnitřní bezpečností.
Úvodní kapitola je zakončena pojednáním o hrozbách a rizicích. Když pominu v bezpečnostních kruzích známou polemiku o vymezení a chápání těchto dvou pojmů, za důležité považuji konstatování, že rizika i hrozby mají svoji vazbu a dnes již velmi rozšířenou dimenzi, kterou musíme opět chápat jako existenciální záležitost. Vrátím se ještě několika slovy k závěrečné kapitole, tj. k prognóze v horizontu roku 2020. Je to téma na celou knihu a nabízí se využití mnoha pramenů, které se touto otázkou zabývají. Mohu však s klidným svědomím konstatovat, že poměrná stručnost této kapitoly není na škodu, naopak potlačení kvantity umocňuje kvalitu sdělených poznatků a ucelenější pohled na věc. I když je kapitola rozdělena na podkapitoly nesoucí názvy důležitých celosvětových hráčů, tedy velmocí a popisu vazeb mezi nimi a možného vývoje v těchto celcích, za důležité považuji propojení a popis aspektů ekonomiky, energetiky, zásob strategických surovin, zásob vody, klimatických změn a demografického, případně politického vývoje. Rostoucí význam některých regionů a naopak možné problémy jiných vedou k zamyšlení a přehodnocení zaběhnutých klišé na různé části světa a měly by určovat naší zahraniční a hospodářskou politiku.
Další kapitola se věnuje dosavadní legislativě, tedy části pro čtenáře možná méně atraktivní, nicméně pro subjekty, které se setkávají např. s krizovými případy je tato část velmi potřebná a její ucelený souhrn dává při rozhodování v různých situacích lepší možnosti rychlého a odpovědného řešení, než vyhledávání v jednotlivých zákonech a předpisech.
Strategické bezpečnostní dokumenty jsou ještě méně záživné než předchozí kapitola, jejich vývoj jasně naznačuje těžký a obtížný přerod od starého chápání a analyzování bezpečnosti a s ní spojených dokumentů, které jsou většinou tvořeny a schvalovány na Bezpečnostní radě státu. Porovnávací tabulky Bezpečnostní strategie státu od roku 1999 do roku 2003 působí na čtenáře těžkopádně, mohou způsobit pouze letmé přehlédnutí těchto stránek, ale předpokládám, že autoři chtěli vyjádřit obtížnost této problematiky a učinit výzvu k větší provázanosti, pravdivosti a aktuálnosti analýz a představ jednotlivých resortů, které strategii tvoří.
Bezpečnostní systém ČR popisuje hlavní složky, které tvoří základní pilíře naší bezpečnosti, tak jak ji dosud vnímáme. Je zajímavé, že autoři na mnoha místech
Z recenzního posudku: Mgr. František Bublan
V první kapitole mne zaujala pro dnešní dobu velmi aktuální otázka bezpečnosti jako rozměru kvality života. Bezpečnost je a bude spojována s kvalitním způsobem života a před každou vládou stojí důležitý úkol zajistit tuto nutnou podmínku a především vyvážit bezpečnostní opatření, včetně nutných zákonů se svobodou a otevřeností společnosti. Je třeba najít výslednou rovnici ze dvou základních podrovnic, z nichž jedna říká, že čím větší bezpečnost, tím větší kvalita života a druhá říká, že s většími bezpečnostními opatřeními se základní lidská práva a svobody mohou omezovat.
K tomu se přidávají další rovnice související s ekonomickou situací a sociálními potřebami, nebo ještě lépe představami lidí.
Model navržený Petrem Zemanem vymezuje, co je a co není bezpečnostním problémem, dodávám a co by mohlo být. Neboť v době hospodářské krize, měnící se struktury obyvatelstva podle jejich představ o kvalitě života a potřeb, ze kterých nechtějí ustoupit, je hodnota sociálního smíru a s ním spojená tzv. hard security velmi podstatná.
Prognóza politického, ekonomického a bezpečnostního vývoje ve světě v horizontu let 2020-2025 v páté kapitole patří k tomu nejlepšímu a nejzajímavějšímu v této publikaci, stejně jako v prvním vydání. Oceňuji skutečnost, že bezpečnostní vývoj ve světě je uváděn v úzkém vztahu k vývoji politickému a ekonomickému.
Z recenzního posudku: Mgr. František Bublan
