Radvan Bahbouh (autor knihy Psychologie sebekoučování. Pohádka o ztracené krajině) se v této knize, jež navazuje na jeho předchozí práce, zaměřuje hlavně na přímé sociomapy v pracovních týmech a sociomapování větších sociálních systémů věnuje pouze závěrečný dodatek. Vedle způsobů, jak matematicky podchytit vzájemnou komunikaci, autor zároveň hledá cestu, jak tyto informace přehledným způsobem sdělit těm, kterých se týkaly. Tyto snahy autora vedly k vytvoření sociomapování, analýzy, která je zakončená vizualizací využívající naší velké paměťové kapacity pro prostorové uspořádání. Zpočátku Radvana Bahbouha zajímalo spíše to, jak dokáží sociomapy souhrnně zachytit různorodé vnímání komunikace a jak umožňují postihovat její dynamiku. Později jej začalo více zajímat, nakolik je tým na základě sociomapami zobrazených informací s to změnit svou komunikaci.