Monografie je věnována současné lexikální a slovotvorné dynamice ve dvou geneticky sice blízkých, avšak typologicky odlišných a územně vzdálených jazycích – češtině a bulharštině. Vzhledem k tomu, že centrální postavení v dnešní veřejné komunikaci má mediální sféra, je konfrontační analýza zaměřena na lexikální a slovotvorné prostředky charakteristické pro jazyk médií. Konkrétní (jazykové) projevy a výsledky inovačních procesů jsou pojaty ve vztahu k typologickým dispozicím českého a bulharského jazykového systému.

Seznam zkratek používaných v textu

Úvod
I. Teoretická a metodologická východiska práce
1. Mediální komunikační sféra: jazyk médií
2. Jazyková situace: spisovnost a hovorovost (mluvenost) v mediální komunikační situaci
3. Synchronní dynamika: variantnost a konkurence

II. Pracovní postupy

III. Stav bádání v oblasti lexikální a slovotvorné dynamiky slovanských jazyků
1. Obecná charakteristika
2. Práce české
3. Práce bulharské
4. Práce česko-bulharské a bulharsko-české
5. Současné slavistické práce o problematice neologizmů, inovačních procesů a jazykové situaci
6. Práce neografické
6.1 České slovníky neologizmů
6.2 Bulharské slovníky neologizmů
7. Korpusy slovanských jazyků
7.1 Korpusy českého jazyka
7.2 Korpusy bulharského jazyka
7.3 Korpusy jiných slovanských jazyků

IV. Inovační procesy v české a bulharské slovní zásobě
1. Obecný přehled
2. Inovační procesy: nová česká a bulharská substantiva
2.1 Internacionalizace: přejímání anglicizmů
2.2 Srovnávací procesy: kompozice
2.3 Pragmaticko-stylistické procesy: funkčně sémantická charakteristika neologizmů a jejich slovotvorná struktura
2.4 Intelektualizace: nová abstraktní pojmenování
3. Inovační procesy: nová česká a bulharská adjektiva
3.1 Internacionalizace: nesklonnost/neohebnost nových adjektiv
3.2 Vyrovnávací procesy: nová slovotvorná adjektiva
3.3 Neosémantizace v adjektivní slovní zásobě: ve vztahu k neosémantizaci substantivního lexika
4. Inovační procesy: nová česká a bulharská slovesa
4.1 Internacionalizace: adaptace přejatých lexémů
4.2 Vyrovnávací procesy: vidová protikladnost, obouvidovost
a slovotvorná struktura nových sloves
4.3 Pragmaticko-stylistické procesy: příznakovost nových sloves
4.4 Neosémantizace: sémantické tvoření nových sloves a přejímání anglicizmů
5. Inovační procesy: nová česká a bulharská adverbia
5.1 Internacionalizace: adverbializace přejímek
5.2 Vyrovnávací procesy: nová slovotvorná adverbia
5.3 Neosémantizace: sémantické tvoření nových adverbií a paralelní sémantické procesy

V. Inovační procesy v české a bulharské substantivní slovotvorbě
1. Inovační procesy: nevyhraněné morfémy
1.1 Inovační procesy: radixoidy
2. Inovační procesy: kompozice
2.1 Obecný přehled
2.2 Kompozita se společným plnovýznamovým komponentem
2.2.1. Antepoziční plnovýznamové komponenty: v obou jazycích
2.2.2 Antepoziční plnovýznamové komponenty: pouze v češtině
2.2.3 Antepoziční plnovýznamové komponenty: pouze v bulharštině
2.3 Postpoziční plnovýznamové komponenty
2.4 Plnovýznamové komponenty uplatňované v antepozici i v postpozici
2.5 Tvoření na základě abreviačně-kompozičního postupu
2.5.1 Nová kompozita se zkratkovým slovem
2.5.2 Nová kompozita s jednopísmenovým morfémem
2.6 Vyrovnávací procesy: tvoření kompozit na základě domácích slovotvorných postupů
2.6.1 Tvoření kompozit na základě českých slovotvorných modelů
2.6.2 Tvoření kompozit na základě bulharských slovotvorných modelů

VI. Inovační procesy: nová česká a bulharská substantivní slovní spojení
1. Obecný přehled
2. Substantivní slovní spojení: přejímání
3. Substantivní slovní spojení: kalkování a polokalkování
4. Substantivní slovní spojení: derivativnost

Závěr

Rejstřík českého jazykového materiálu analyzovaného v textu

Rejstřík bulharského jazykového materiálu analyzovaného v textu

Soupis odborné literatury
Soupis zdrojů a pramenů
Summary

Rejstřík jmenný
Rejstřík věcný

Monografie B. Niševové přináší významné výsledky jak z hlediska obecně teoretického a metodologického, tak po stránce shromáždění, klasifikace, popisu a porovnání bohatého českého a bulharského neologického materiálu.
Kromě jasné teoretické základny, na níž se zakládá komplexní uchopení inovačních procesů ve slovních zásobách dvou typologicky odlišných jazyků, zahrnující mj. zřetel k typologickým tendencím analytismu a syntetismu, přináší práce řešení řady dalších obecných otázek. Mezi ně např. náležejí otázky týkající se tzv. nevyhraněných morfémů (radixoidů), jejich postavení a role v typologicky odlišné češtině a bulharštině.
Za významný metodologický přínos pokládám stanovení inovačního procesu jako tertia comparationis.
Materiál, kterým autorka dokládá inovační procesy u jednotlivých slovních druhů, je průkazný a dobře demonstruje určené charakteristické rysy. Podaná analýza, třídění a hodnocení materiálu svědčí o tom, že autorka má smysl pro citlivý a všestranný výklad jevů.
Na závěr mohu konstatovat, že předložená monografie je svou tematikou společensky i vědecky aktuální a přispívá nepopiratelně k rozvoji slavistického bádání. Její klady jsou jak ve složce teoreticko-metodologické, tak ve sloce analytické a interpretační.

Z recenzního posudku: PhDr. Olga Martincová, CSc.