Vývoj české ústavnosti v letech 1618-1918

Státnost a ústava České koruny patřily v minulosti k opomíjeným tématům. Tato nová publikace je výsledkem spolupráce mezioborového výzkumu právních historiků, historiků a dalších specialistů z České republiky, ze Slovenska, z Německa, Rakouska a Polska. Zpřístupňuje v podobě odborných studií a kriticky zpracovaných edic základní vybrané prameny ke studiu české politické a právní kultury, přibližuje vývoj a skutečnou pravomoc sněmů v českých zemích, proces vytváření zemského zřízení a zákonů absolutním panovníkem. Pojednává však i o osudech české státnosti v 19. století, informuje o dobové administrativě a o rozvoji samosprávy. Zvýšenou pozornost věnuje také státoprávním otázkám Moravy.
Podrobuje kritickému přezkoumání i negativní stanoviska k pojetí české ústavnosti jak v českých politických programech, tak i v odborné literatuře.
Sborník bude přínosem pro řešení aktuálních společenských problémů tradic a kontinuity současné české státnosti - vztahu státu České koruny a habsburského soustátí, který je nyní aktuální i z hlediska postavení práva ČR i státu samotného v rámci zemí Evropské unie i dalších mezinárodních struktur.

KAREL MALÝ
Zahajovací projev k mezinárodní konferenci dne 5. září 2005 v pražském Karolinu
Statě
JAROSLAV PÁNEK
Od České konfederace k Obnovenému zřízení zemskému (Kontinuita a diskontinuita v proměnách českého státu a jeho ústavního zřízení na pomezí stavovství a absolutismu)
KAREL MALÝ
Česká konfederace a Obnovené zřízení zemské - dvě české ústavy z počátku 17. století
JOSEF VÁLKA
Barokní absolutismus
DALIBOR JANIS
Postavení a činnost moravského zemského sněmu po roce 1620 (K institucionálním proměnám českého státu v Obnoveném zřízení zemském)
LENKA BOBKOVÁ, JAN ZDICHÝNEC
Kodifikace zemského práva pro Horní Lužici v 16. až 18. století
MAREK STARÝ
Frýdlantské vévodství a jeho státoprávní postavení v rámci České koruny
JANA LACHMUND
Die Verfassungsgerichtsbarkeit in der Kremsierer und der Frankfurter Reichsverfassung 1848/49
KAROLINA ADAMOVÁ
Občanská práva a svobody v rakouských ústavách 19. století
KAREL MALÝ
Die allgemeinen Rechte der Staatsbürger in Österreich in der 2. Hälfte des 19. Jahrhunderts
KAREL SCHELLE
Moravské zemské zřízení (zemská moravská ústava) 1848-1918
PAVEL MARŠÁLEK
České státní právo v 19. století
JOSEF HARNA
České státní právo a ústavní systém v programech českých politických stran na přelomu 19. a 20. století
PAVEL CIBULKA
Postoj Českých a německých politiků k ústavnímu vývoji na Moravě a v habsburské monarchii v letech 1848-1918 (Podíl - recepce - alternativy)
MILAN HLAVAČKA
Samospráva Království Českého jako předstupeň státní samostatnosti?
ALEŠ VYSKOČIL
Státní autorita versus občan aneb prvoinstanční úřady politické správy na Moravě v době zápasů o jazyková nařízení
JIŘÍ NOVOTNÝ, JIŘÍ ŠOUŠA
Samospráva a české banky druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století
PETRA SKŘEJPKOVA
Obchod a obchodní právo v rakouských a českých ústavních dokumentech 19. století
RENÉ PETRÁŠ
Národní otázka v českých zemích na sklonku monarchie
EDWARD OPALIŇSKI
Staatspolitische Sonderinstitutionen in der Adelsrepublik Beider -Nationen in den Jahren 1572-1668
JIŘÍ MIKULEC
Tradice a symbolika české státnosti u barokních vlastenců
JIŘÍ HRBEK
Politický rozměr českých barokních korunovací
HANS-JÚRGEN BECKER
Ein neuer Staatspatron für Böhmen: Die verfassunggeschichtliche Dimension des von Johannes von Nepomuk-Kultes im 18. Jahrhundert
WERNER OGRIS, EVA ORTLIEB
Einige Aspekte der Beziehungen Böhmens zum Reichshofrat
THOMAS OLECHOWSKI
Die Auflösung der Böhmischen Hofkanzlei und die Errichtung des Directorium 1749
EDUARD MAUR
Vlast, národ a stát v Čechách v očích lidového kronikáře na sklonku existence tradiční společnosti (1740-1830)
VLADIMÍR KINDL
K publikaci tzv. společného zákonodárství pro rakouské a české země před 2. prosincem roku 1848
MILAN ŘEPA
Moravské stavy a ústavní poměry v závěru 18. a v první polovině 19. století
ULRIKE SEIF
Meilensteine der Europäischen Verfassungsgeschichte: Von den Alteuropäischen Staatsgrundgesetzen bis zu den Republikanischen Verfassungen des 19. Jahrhunderts. Zum Vorrang der Verfassung
GERHARD LINGELBACH
Entwicklung der Böhmischen Verfassungsmässigkeit in den Jahren 1678 bis 1918 Der Konstitutionalismus im Königreich Sachsen im 19. Jahrhundert
LADISLAV SOUKUP
Zemský sněm český v 19. století
MARIAN MALECKI
Über die Einfiüsse des böhmischen Rechtes auf das polnische Recht seit der Schlacht am Weißen Berge bis zum Jahre 1918. Die ausgewählten Probleme
LOTHAR HOBELT
Zwischen Militärregime und nationaler Autonomie. Die Pläne zur Veränderung der böhmischen Verfassung im 1. Weitkrieg
VACLAV PAVLÍČEK
Vliv rakouských ústavních tradic na československou ústavnost
JANA ČECHUROVA, JAN KUKLÍK
Paměti Jana Krčmáře Dosud nevyužitý pramen k dějinám československé státnosti (a zdaleka nejen k nim)
Materiály
KAREL MALÝ, JIŘÍ ŠOUŠA, KLARA KUČEROVA
Deklaratoria a Novely Obnoveného zřízení zemského
EDUARD MIKUŠEK
Občanské petice z března a dubna 1848 v Čechách
MILAN HLAVAČKA, ZDENĚK VACHA
Jiří Kristián kníže z Lobkovic. Legislatorische Studie über das Gemeindewesen in Böhmen

Z konferenčních sborníků týkajících se přinejmenším alespoň zčásti dějin 19. století je zapotřebí zmínit i tisícistránkový svazek Vývoj české ústavnosti v letech 1618 - 1918, který je výstupem grantového projektu podpořeného GACR; vydali jej Karel Malý a Ladislav Soukup (Karolinum, Praha 2006). Na sborníku se podílely čtyři desítky autorů od nás i ze zahraničí (zejména z Rakouska) a vedle příspěvků známých vědeckých koryfejů zde najdeme i studie začínajících autorů. V případě podobných sborníků lze zpravidla jen těžko najít nějakou jednotící linii. Platí však to, co obvykle u každého podobného díla: nejen témata, ale především úroveň jednotlivých příspěvků je značně proměnlivá; naposledy řečené platí zejména o příspěvcích týkajících se 19. století. Snad jen s výjimkou studie P. Maršálka o českém státním právu v 19. století platí, že většina českých autorů se omezila na pouze kompilativní studie, které přinášejí máloco nového, a už vůbec nic metodicky podnětného. Vyvstává tak otázka, zdali se naše právní historiografie 19. století nenachází v jakési slepé uličce. Nicméně vedle odborných příspěvků je třeba zmínit i zvláštní materiálové přílohy, které např. přinášejí rozsáhlou edici občanských petic z jara 1848 (E. Mikušek) či edici spisu J. K. z Lobkowicz o české samosprávě (M. Hlavačka a Z. Vácha).

(lve), Kuděj, časopis pro kulturní dějiny, č. 1-2/2008, str. 117