English

ROZŠÍŘENÉ VYHLEDÁVÁNÍ

Katalog Nakladatelství KAROLINUM

PODROBNOSTI O TITULU:

Ti druzí sportovci: mediální stereotypizace a rámcování handicapovaných v tisku v letech 1948-2008

[The Other Sportsmen: Media Stereotyping and Framing in the Press in 1948-2008]

Němcová Tejkalová, Alice

brožovaná,  176 str., 1. vydání
vydáno: červen 2012
ISBN 9788024620381
doporučená cena:  180 Kč

obálka



Téma sportu osob s postižením (handicapem) je v současné době velmi diskutované v mnoha oblastech každodenního života (sociální kvalita života, bezbariérovost, kvalita přípravy trenérů, školní TV, vrcholový a rekreační sport, odborná literatura atd.). Mediální texty o sportu osob s handicapem jsou jednou z poměrně méně zpracovávaných oblastí a práce Alice Němcové Tejkalové se tak řadí k pilotním studiím.
Za přínosné považuji možnost vidět předloženou práci několika pohledy - pohled novináře, pohled nezávislého čtenáře, pohled sportovce s handicapem či jeho trenéra (asistenta). Kniha nás vybízí k zamyšlení nad současnými požadavky v novinářské praxi. Ze závěrů práce vyplývá, že pouze v jediném případě (Soul 1988) bylo zpravodajství bráno jako sportovní, jinak převažoval typ kuriozita a silný příběh i přesto, že soutěže osob s handicapem nepostrádají nic, co bychom nenašli u soutěží "zdravých".

Z recenzního posudku: Mgr. Iva Machová Ph.D.

Mediální sterotypizace světa kolem nás, stejně jako široce rozkročená aréna sportu, jsou dvě z významných fenoménů, jejichž význam roste nebývalou měrou. Proto již samotné téma proponované publikace Alice Tejkalové vzbuzuje pozornost: Specifickým úhlem pohledu obrací svůj badatelský pohled na zdravotně postižené občany a přibližuje zároveň důležitou stránku mediálního obrazu sportu. Na jedné straně tak volí dosud nedostatečně probádanou tematiku stereotypizace minoritních skupin, na druhé straně vstupuje na pole dynamicky společensky působícího sociálněkulturního jevu, kterým je sport, cestou medializace. A velice případně vychází z motta, podle kterého jsou právě mediálně okrajové skupiny vystaveny zvýšenému riziku stereotypního pohledu. Při formulaci základní výzkumné otázky své práce se autorka opírá o široce pojatou a nebývale precizně a nepochybně pracně zpracovanou teoretickou analýzu, na které staví systematicky propracovaná metodologická východiska kvalitativního výzkumu. To je pevnou bází všestranně poučeného pohledu na zvolené téma umožňujícího konstatovat, že tento první pokus komplexně mapovat téma zdravotně handicapovaných sportovců v médiích je jak po stránce teoreticko-metodologické, tak z hlediska formulování výzkumných závěrů, úspěšně zpracován.
Autorka v souladu se svými pracemi z poloviny minulé dekády, a nepochybně i s využitím žurnalistické praxe, krok za krokem pečlivě mapuje relevantní koncepty a zvažuje možnosti a meze jejich praktických výzkumných aplikací, když přesvědčivě volí cestu kvalitativního výzkumu s využitím myšlenkových principů mediálního framingu na cestě hledání a nalézání způsobů, jakým se téma sportu handicapovaných udržuje a reprodukuje v mediálních sděleních a mezi jeho tvůrci.
Takto pečlivě a v naší odborné literatuře na dané téma bezprecedentně důkladně je pak autorka dobře připravena postavit se k zodpovězení základních výzkumných otázek zaměřených na vývoj mediálního rámcování, stereotypizace a proměn sportovní žurnalistiky na téma zdravotně handicapovaných sportovců. Přitom jde o analýzu textů v československých (českých) tištěných periodikách v časovém horizontu 1948-2008. I zde autorka čtenáři nabízí zasvěcený pohled do historie tohoto jinak okrajového tématu a s vytříbeným citem pro jazykový rozbor textů a jejich významové "rámování" zajímavě ilustruje dobově podmíněný pohled jak na svět tělesně postižených, tak na jejich snahu realizovat se na sportovním poli. Přitom si spolu s autorkou textu uvědomujeme, že třeba v šedesátých letech nabízelo sportovní zpravodajství širokou paletu bohatosti přehledů událostí (mnohdy vskutku okrajových) a výsledků, zatímco dnes dominuje fotbal a hokej. Cestou mediálního obrazu letních paralympijských her se dozvídáme, že původní spíše informativní rámec byl postupně obohacován o heroicko-soucitný rámec, který je dnes charakterizován rámcem sportovním, kritickým či apologetickým. I zde autorka bystře glosuje i obecnou situaci v české žurnalistice, když se táže: "Těžko říct, zda se jedná o typický nešvar české žurnalistiky, tedy téma otevřít, a jakmile není nové, už ho dál nesledovat." Globální obraz sportu je nepřímo ilustrován i mediálním obrazem paralympijských her od druhé poloviny devadesátých let, kdy i "do paralympijského hnutí vstoupil marketing". Mediální obraz přitom neopouští rámec heroicko-soucitný, když je stále silněji akcentován důraz na personifikaci sportu handicapovaných. Konstatuje se, že tento menšinový sport na stránkách novin "v rovnoprávné pozici zřetelně nezakotvil", je však stále silněji ozvláštňován příběhovým rámcem (medailony sportovců). Autorka pak pro poslední léta sledovaného období (LPH v Pekingu) navrhuje rozšíření "rámování" o koncepty zdraví, celebritizace a kurióznost. Přitom celé sledované období doprovází rámec softnewsovosti, tedy spíše okrajovosti zájmu médií. Autorka vcelku uzavírá, že výrazná rigidita stereotypů prezentace sportu handicapovaných je dnes zabarvována mediálně přitažlivými tvářemi různých osobností. Tato možná jistá forma bulvarizace sportu handicapovaných je ostatně zřetelná na půdě sportu obecně.

Z recenzního posudku: prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc.