Kde spatřovat světla a stíny českých dějin první poloviny 18. století? Co je příznačné pro působení proslulého jezuity Antonína Koniáše? Jak se projevovali ti, kdo se s rekatolizací nesmířili, jakou roli hrál evangelický exil a jeho knižní produkce? Jak toto dějinné období hodnotily osobnosti nastupujícího osvícení a národního obrození? Je označení "temno" jen beletristickou fikcí? Z čeho vycházejí ti, kdo tuto dobu a její protagonisty dnes chtějí postavit do jiného světla?
Do diskuse nad těmito otázkami vstupuje Fialova kniha "Temno, doba Koniášova". Nejedná se o publikaci výhradně odbornou, neboť autor se snažil problematiku pojednat přístupně všem, kdo o diskusi nad temnem mají zájem.