Rozsáhlá práce předních českých církevních historiků obsahuje souhrnnou edici provinciálních a synodálních statut pražské diecéze a další doklady z jednání synodálních shromáždění konaných ve 14. a počátkem 15. století. Vedle středověkých textů statut edice obsahuje zasvěcený pramenovědný úvod a charakteristiku jednotlivých synod, seznam odborné literatury, věcný rejstřík a rejstřík osob. Odborné veřejnosti se tak do rukou dostává důležitý historický pramen církevních dějin střední Evropy i např. dějin středověké každodennosti.
Předmluva
ODDÍL A: ÚVODNÍ STUDIE
Synody pražských biskupů (Zdeňka Hledíková)
I. Počátky synod
II. Přehled konaných synod a dokladů o jejich usneseních
Pražské koncily a synody doby arcibiskupa Arnošta z Pardubic 1343-1363 (Rostislav Zelený /zemř/)
I. Synody konané za Arnošta z Pardubic
II. Starší vydání statut a literatura
III. Toto vydání
Pražské koncily a synody doby arcibiskupů Jana Očka z Vlašimě a Jana z Jenštejna 1365-1395 (Jaroslav V. Polc)
I. Koncily a synody doby arcibiskupů Jana Očka z Vlašimě a Jana z Jenštejna
II. Jednotlivé synody a jejich datování
Pražské synody a jejich statuty od doby arcibiskupa Olbrama ze Škvorce do přestupu Konráda z Vechty k husitství 1396-1414 (Jaroslav Kadlec)
Rukopisy (Zdeňka Hledíková, Rostislav Zelený, Jaroslav V. Polc, Jaroslav Kadlec)
I. Rukopisy pražských biskupských synod (-1343)
II. Rukopisy synod a koncilů z doby Arnošta z Pardubic (1343-1364)
III. Rukopisy synod a koncilů z doby nástupců Arnošta z Pardubic (1364-1419)
Seznam citované literatury, zkratky
ODDÍL B: TEXTY PROVINCIÁLNÍCH A SYNODÁLNÍCH STATUT I - LXXI
(Statuta synodalia et provincialia)
Věcný rejstřík (index rerum)
Rejstřík osob a míst (index personarum et locorum)
Kritické vydání textu pražských synod je výsledkem dlouhodobého srovnávacího studia dochovaných rukopisů. Dílčí úseky byly sice už jednotlivě zpracovány, ale jejich ediční spojení v jeden souvislý celek je významným přínosem pro studium českých dějin v období od 13. do první poloviny 15. století.
Záležitosti projednávané na těchto synodách ukazují, jak se u nás v evropském či celocírkevním kontextu vyvíjel systém právních ustanovení a uspořádání administrativní správy v pražské diecézi a následně i celé provincii.
Jednotlivá ustanovení poskytují zároveň možnost nahlédnout, jaké soudobé problémy bylo třeba řešit. Přibližují tak mnohdy celospolečenskou situaci a atmosféru doby.
Přínosem celého sborníku je historický úvod poskytující chronologický přehled textů, které se podařilo shromáždit.
Dvě nejstarší synodální ustanovení pocházejí z osmdesátých let 13. století. Třetí je už bezpečně datováno z roku 1308. Dalších osm pochází z období, kdy pražská diecéze byla součástí mohučské církevní provincie.
Následuje pět synod z období vzniku samostatné pražské arcidiecéze, konaných za Arnošta z Pardubic.
Z doby jeho dvou nástupců, Jana Očka z Vlašimě a Jana z Jenštejna, pochází 31 | textů synodálních statut.
Poslední skupinu tvoří 19 synodálních statut z let 1398 až 1410. Po těchto 67 textech pocházejících z různých synod je v historickém úvodu připojena ještě zmínka o dalších synodálních statutech z předhusitského období, jejichž text se nedochoval.
Sborník obsahuje rovněž kompletní seznam všech použitých rukopisů. Tento seznam s připojenou jejich stručnou charakteristikou je přehledně uspořádaný podle jednotlivých skupin, o nichž pojednává historický úvod.
Odkazuje se též na několik pojednání, která byla již dříve věnována tomuto tématu.
Kompletní souhrnné vydání těchto textů synodálních statut opatřené pečlivě zpracovaným kritickým aparátem doplněné historickým úvodem a mnohými poznámkami bude jistě patřit mezi významné sbírky pramenů k tomuto úseku českých dějin a zaslouží si, aby vyšlo tiskem.
Z recenzního posudku: Prof. ThDr. Jan Matejka
Kniha, kterou uspořádali Jaroslav V. Polc a Zdeňka Hledíková a jež se jmenuje Pražské synody a koncily předhusitské doby (Karolinum, Praha 2002), obsahuje souborný přetisk starších edic významných pramenů k církevním dějinám ? synodálních statut, které však podávají informace i o řadě dalších oblastí středověkého života. Zmíněné starší práce R. Zeleného, J. V. Polce a J. Kadlece jsou s drobnými úpravami převzaty a přeloženy z (nesnadno dostupného) periodika Apollinaris; části věnované synodám starším, ve větší míře přepracované a doplněné, pocházejí z knihy Z. Hledíkové Jan IV. z Dražic.
KUDĚJ, časopis pro kulturní dějiny, 2003/2
