Tomáš Hauer v publikaci věnované soudobým postmoderním teoriím nejprve vysvětluje genealogii pojmu postmodernismus a analyzuje francouzské filosofické myšlení na cestě od strukturalismu k postmodernismu. Na základě této analýzy pak vymezuje současný postmoderní kulturní obrat a zamýšlí se nad rolí veřejného prostoru v postmoderní společnosti. Čtenář se mj. seznámí s dílem francouzských filosofů J. Derridy, J. F. Lyotarda, G. Deleuzeho, J. Baudrillarda či italského filosofa G. Vattima. Kniha je tak vhodným úvodem do problematiky postmoderního myšlení.

1. Postmoderní kulturní obrat
1.1. Postmodernismus jako metafora
1.2. Genealogie pojmu
1.3. Od strukturalismu k postmodernismu
1.4. Postmodernisté říkají, že...
1.5. Postmoderní veřejný prostor

2. Konec Moderny? G. Vattimo versus J. Baudrillard
2.1. Inspirace Nietzschem a Heideggerem: Přestaňme s překonáváním metafyziky
2.2 Vymezení nihilismu
2.3. Postmodernismus a estetický charakter pravdy
2.4. Konec Moderny? Vymanění či překonání
2.5. Baudrillardův svět hyper-reality, simulakrů a implozí

3. G. Deleuze, F. Guattari a postmoderní galaxie bez centra
3.1. Deleuzeho Nietzsche: Pluralita a nové pojetí diference
3.2. Pokus o velkou syntézu: Rozdíl a opakování, Logika smyslu
3.3. Netělesné, struktura a paradoxní prvek „x“
3.4. Anti-Oidipus: kapitalismus a schizofrenie
3.5. Felix Guattari před Anti-Oidipem
3.6. Touha, modernost schizo-analýza
3.7. Tisíce plošin: rizom a nomádská distribuce

4. J. F. Lyotard a postmoderní hraní
4.1. Diskurs, figura
4.2. Libidinální ekonomie a politika touhy
4.3. Pohanství a postmoderní obrat
4.4. Postmoderní situace
4.5. Mezi Kantem a postmodernismem: Rozepře

Literatura