V Kanadě žijící významný český bohemista profesor Lubomír Doležel čtenáře podrobně seznamuje s významnou literárně-teoretickou školou - teorií fikčních světů umění, jejímž je spoluzakladatelem. Na rozdíl od klasického výkladu je podle teorie fikčních světů literární dílo otevřeno nespočetným výkladovým úrovním. Mezi literárním dílem (fikcí) skutečností tak může probíhat neustálá interakce. Heterocosmica představuje závažný lingvistický příspěvek k postmoderním literárním teoriím.

Předmluva k americkému vydání
Předmluva k českému vydání
PROLOG (T): Od neexistujících entit k možným světům

PRVNÍ ČÁST: Narativní svět
Vstupní termíny I
KAPITOLA I (A): Svět s jednou osobou
KAPITOLA II (T): Akce a motivace
KAPITOLA III (A): Světy s více osobami
KAPITOLA IV (T): Interakce a moc
KAPITOLA V (TP): Narativní modality

DRUHÁ ČÁST: Intensionální funkce
Vstupní termíny II
KAPITOLA VI (TP): Ověření
KAPITOLA VII (TP): Nasycení
KAPITOLA VIII (A): Moderní mýtus
EPILOG: Fikční světy v transdukci; postmoderní přepisy

Poznámky
Slovníček sémantiky fikčních světů
Bibliografie citovaných primárních pramenů
Sekundární literatura
Věcný rejstřík
Autorský rejstřík

Heterocosmica však nepředstavuje jen abstraktní teoretický konstrukt. Doležel dokládá své koncepce a návrhy rozborem konkrétních literárních textů. Při takovém rozboru striktně vnímá text v rámci diskurzu, který produkuje. Takovýto diskurz přitom Doležel chápe jako zcela obsažený textem. Jeho rozbory tudíž nesměřují vně textů, ale dovnitř, k jednotlivým dílům, částem textového soukolí, přeměřovaným otázkou, jakým způsobem se podílejí na jeho chodu. Jazyk jeho rozborů je jazykem oproštěným od metafor a šifer - v tom smyslu stojí proti značné části současné české literárněkritické interpretace, která staví na složitě šifrovaných obrazech a v pokusech přiblížit se literárnímu textu podléhá jeho jazyku a vykládá jej pomocí náhradních kódů v jakési prazvláštní transformaci nahrazování kódu kódem.
Tomáš Kubíček (TVAR, 02/2004, str. 23)