Publikace obsahuje odborné studie věnované dějinám české společnosti v průběhu první a druhé světové války. Autoři své příspěvky koncipovali zejména jako komparaci vybraných oblastí politického, hospodářského a každodenního života ve výjimečných podmínkách obou světových konfliktů.
ÚVOD/ INTRODUCTION
Miloš HAVELKA: České myšlení o „velkých“ válkách 20. století
Bedřich LOEWENSTEIN: Paradigma války ve 20. století
Vlastislav LACINA: Válečné hospodářství ve střední Evropě a v českých zemích za první a druhé světové války
Michal ČERNOUŠEK: Každodenní psychologie ve válkách
Jan KUKLÍK: Němci očima Čechů 1939–1943
Vladimír KAISER: Příspěvky k poznání každodenního života Němců v Ústí nad Labem a na Ústecku za první a druhé světové války
Mečislav BORÁK: Vlastenectví Poláků v českých zemích za první a za druhé světové války
Josef BARTOŠ: Historická terminologie světových válek a odboje
Martin KUČERA: K problematice výkladu českého domácího odboje 1914–1918
Zdeněk VALlS: Osobnosti prvního a druhého československého odboje (1914–1918 a 1938–1945)
Josef TOMEŠ: O personální kontinuitě prvního a druhého odboje: Životní příběh Jana Kaprasa
Jan NĚMEČEK: Východiska, možnosti a realita druhého československého zahraničního odboje
Martin SEKERA: Válka v časopisech, časopisy ve válce
Jan GALANDAUER: Československé legie a jejich komemorace
Sborník obsahuje 14 příspěvků odborně různě zaměřených a koncipovaných, s poměrně širokou vnitrotématickou škálou. Filozofické úvahy se tu střídají s většími i dílčími historickými statěmi, zařazena je dokonce, ke zjevnému prospěchu, črta psycholocická. Rámec české společnosti je navíc ještě překračován, dva příspěvky se týkají národností žijících v českých zemích. Neruší to, naopak je to vhodné nejen pro přímé poznání, ale i pro možnou komparaci. Ta je obtížná jak ve specifických dílčích případech, tak obecně: prožívání válek a zážitky z nich nebyly nikde, tedy ani v české společnosti, přece stejnorodé. Vystihnout detailně styčné jevy a rozdílné projevy a důsledky si žádá podrobný výzkum a pozornou stylistickou interpretaci. Ve většině příspěvků byl tento požadavek naplňován, žánr a forma statí jsou individualizovány podle potřeb výkladů a vyznění.
Ke společným vazbám české společnosti za obou válek patřil problém státnosti. Proto je ve sborníku tak rozsáhlá pozornost věnována odbojovým aktivitám cílícím ke změnám státoprávního stavu na českomoravském území. Některé osobnosti se účastnily obou rezistencí, příspěvky ve sborníku na některé pamatovaly. Zpracování tématiky se nemohlo vyhnout ani určitým teoretickým otázkám, ve sborníku jsou dokonce zastoupeny hojně. Počínající filozofický esej představuje české myšlení o válkách 20.století, povýšení do ještě obecnější roviny realizuje originální úvaha o paradigmatu války ve 20.století, citlivě se rozebírá s tématikou související historická terminologie. Konkretizují se přístupy ke studiu historické paměti, obrazu dějin, který patří ke kulturní vybavenosti národa. Se zvláštní pozorností se určitě budou číst studie o českém vztahu k Němcům za nacistického protektorátu a o každodennosti sudetských Němců v jednom regionu za obou válek. O tuto pozornost se stará také část současné publicistiky, která se vyznačuje zvláštní ahistoričností, nebo pseudohistoričností. Někteří z jejích autorů se snaží působnost dějin na osudy lidí vůbec nebrat v úvahu, protože jim tyto dějiny "nevyhovují". Sborník Česká společnost za velkých válek 20. století mj. ukazuje, že je to marné úsilí, paměť dějin je příliš živý lidský faktor. Rozumět mu vyžaduje znát. Sborník česká společnost za velkých válek 20. století k tomu pozitivně přispívá.
Z recenzního posudku: Prof. dr. Robert Kvaček, GSc.
