Publikace se zabývá politickou situací ve Střední Asii, v regionu, který byl již od dob nejstarších civilizací přitažlivý, zejména z tranzitních důvodů (hedvábná stezka), pro tehdejší velmoci a jemuž nepopulární úloha být předmětem mocenského zájmu silnějších států zůstala dodnes.
Od obecné charakteristiky regionu s přihlédnutím k přírodním podmínkám, k historii dávné i sotva minulé, sociálním i náboženským otázkám a mezinárodnímu vlivu na stabilitu středoasijských států přechází autor k podrobnému rozboru politického systému v jednotlivých zemích Střední Asie – v Uzbekistánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Text doplňují souhrnné tabulky, přetisk vybraných politických dokumentů a stručné biografie významných osobností středoasijské politiky. Kniha přináší srozumitelný a přehledný výklad, který čtenáři umožní poučený vhled do politické situace této, v posledních letech ostře sledované, oblasti.

PhDr. Slavomír Horák se ve práci pokusil o syntetické zpracování v české literatuře minimálně zmapovaného regionu, jehož studiu se soustavně věnuje již několik let, včetně vlastních výzkumů v oblasti. Sledovaná problematika nebyla dosud v podobném záběru zpracována.
Práce podává analytický výklad vnitřního vývoje ve státech Střední Asie. Klíčovým přínosem je především rozbor vnitropolitických procesů v rámci nejvyšší hierarchie jednotlivých středoasijských států v kontrastu s formálně ustanovenými politickými strukturami a mechanismy s víceméně reprezentativní rolí (parlament, ústava, volby).
Autor přistupuje k hodnocení autoritářských režimů ve Střední Asii realisticky a ukazuje nevyhnutelnost podobného vývoje v místních společnostech, založených na systému klientelistických a klanových vazeb. V textu je několikrát logicky naznačena paralela tohoto vývoje s podobnými režimy na Blízkém Východě. V některých místech je vidět pouze výběrové řazení faktů, což však není na úkor přehlednosti práce a dá se také vysvětlit neúplnou heuristickou základnou, která přes veškerou snahu (vlastní výzkumy v regionu) nemohla býí zajištěna z důvodů nezávislých na autorovi. Použity materiál, často tendenčního charakteru (oficiální i opoziční publikace), je vsak zhodnocen kriticky a se znalostí věci. Vhodnou a nedílnou součástí práce jsou přílohy, které přinášejí bohatý faktografický materiál (biografie, dokumenty) i přehledná schémata.
Závěrem lze podotknout, že práce je nepochybně průkopnickým činem v české literatuře a najde si svého čtenáře především z řad politologů, historiků nebo odborníků na okolní regiony (Blízký východ, Rusko) ve smyslu srovnávacího materiálu.

Z recenzního posudku: Doc. PhD. Eduard Gombár, CSc.