Publikace vysvětluje jak základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky, tak konkrétní možnosti jejich využití v souvislosti s češtinou a bohemistikou. Nosnost kognitivistického přístupu k jazyku je zobrazována různě zaměřenými pohledy na slovní zásobu češtiny. Záměrem autorek je poukázat na vnitřní provázanost jazyka, kultury a každodenního života národního společenství.

Co na srdci...
1. Kognitivní lingvistika tady a teď (Irena Vaňková, Iva Nebeská)
1.1. Interdisciplinární kontexty
1.2 Pojetí jazyka a jazykovědy
1.3 Základní směry v kognitivní lingvistice
2. Člověk ve světě a v jazyce
2.1 Univerzální a relativní (Irena Vaňková)
2.2 Jazykový obraz světa (Irena Vaňková)
2.3 Antropocentrismus jako perspektiva jazykového obrazu světa (Irena Vaňková)
2.4 Kategorizace a význam (Irena Vaňková)
2.5 Metafora a metaforičnost (Iva Nebeská)
3. Kapitoly o smyslech
3.1 Patero smyslů v českém obrazu světa (Irena Vaňková)
3.2 Smysly jako zdrojové oblasti konceptuálních metafor
3.3 Poznámky o smyslovém vnímání v interdisciplinárních souvislostech (Jasňa Šlédrová)
3.4 Závěry o smyslech
4. Kapitoly o barvách (Irena Vaňková)
4.1 Mít barvu a nemít barvu: barevnost a nebarevnost v českém obrazu světa
4.2 Žlutá barva v českém obrazu světa
4.3. Čtyry doby Boženy Němcové: barevnost a barvy v českém obrazu světa a v uměleckém textu
5. Různá témata – různé metody
5.1 Srdce to lidské (K jazykovému obrazu srdce v češtině) (Irena Vaňková)
5.2 Rozměrové vztahy v češtině (Jasňa Šlédrová)
5.3 Významy slov silný a slabý (Lucie Saicová Římalová)
5.4 Některé prostředky vyjadřování nejistoty (a „jistoty“) (Iva Nebeská)
… to na jazyku
Summary (Lucie Saicová Římalová)
Ediční poznámka
Literatura
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík

Monografie autorek I. Vaňkové, I. Nebeské, L. Saicové-Římalové a J. Šlédrové Co na srdci, to na jazyku je v českém prostředí prvním pokusem o relativně ucelené přiblíženi základních principů kognitivní lingvistiky (nepočítáme-li práce překladové, např Čejkův překlad Lakoffovy a Johnsonovy knihy Metafory, kterými žijeme, Brno 2002, a dále řadu drobnějších studií, pocházejících většinou opět z pera členek autorského kolektivu posuzované monografie, např. příspěvky sborníku redigovaného I Vaňkovou Obraz světa v jazyce, Praha 2001).
Kognitivní lingvistika zkoumá vztah mezi jazykem a lidskou myslí. Předmětem svého zájmu, metodami i cíli je to disciplína výrazně mezioborová (autorky monografie užívají označení přejaté od I. M. Havla - transdisciplinární), stojící na hranici (nebo spíš nad hranicemi) lingvistiky, psychologie, antropologie, etnologie, kulturologie ad. V kontextu vývoje bádání o jazyce jde o disciplínu relativně velice mladou a moderní, rozvíjející se v podstatě ve dvou základních směrech první se zaměřuje na modelování lidského poznání, důraz klade na odkrývání obecných pojmových struktur člověka, druhý přístup - vzhledem k posuzované monografii relevantnější - se zaměřuje vždy na konkrétní jazyk a jeho užívání. Opírá se o předpoklad, že každý jazyk spolu s kulturou a historií vytváří specifickou kolektivní zkušenost daného společenství, podílí se na utváření specifického obrazu světa. Takto orientovaná kognitivní lingvistika se nezaměřuje pouze na jazykové jevy racionálně uchopitelné, ale i na to, co je ukryto ?pod povrchem", co je založeno na encyklopedických znalostech světa, co se opírá o zkušenosti a představy mluvčích. V české jazykovědě, zaměřené staukturně nebo v novější době komunikačně, jde zatím o novátorský přístup. Větší tradici lze hledat především v polském prostředí, kde se kognitivně orientovaným sémantickým výzkumům věnuje v posledních letech několik výzkumných týmů. Účast několika českých lingvistek na výzkumných projektech varšavského univerzitního týmu (od r. 1996) iniciovala i přenesení kognitivistického uvažování nad jazykem do českého prostředí. A jak ukazují výsledky několikaleté soustředěné práce a zejména shrnující monografie Co na srdci, to na jazyku, bylo toto obohacení zájmového a metodologického spektra české lingvistiky přínosné.
Monografii Co na srdci, to na jazyku tvoří pět kapitol. Úvodní kapitola Kognitivní lingvistika tady a teď podává českému čtenáři v oceněníhodné komplexnosti a výkladové srozumitelnosti základní poučení o kognitivistickém přístupu k jazyku, o cílech, metodách, směrech a vývoji kognitivní lingvistiky. Ve druhé kapitole Člověk ve světě a v jazyce jsou hlouběji specifikována východiska, o něž se opírá kognitivistický pohled na jazykovou konceptualizaci světa uplatňovaný v monografii.
Další tři kapitoly práce jsou ukázkami rozboru konkrétního jazykového materiálu z pozic kognitivismu. Věcné / pojmové / jazykové okruhy, jimž autorky věnují pozornost, tj. oblast smyslů, barev, rozměrových vztahů, jistotní modality apod , nebyly jistě vybrány náhodně. Právě analýza těchto okruhů přináší zvláště výrazné a badatelsky i laicky zajímavé poznatky o diferenčním odrazu světa v pojmové a jazykové sféře jednotlivých jazykových společenství Proto tyto okruhy zaujaly i kognitivisty v jiných zemích. To však rozhodně není práci českých badatelek na škodu, naopak jim to umožňuje využít komparativní hledisko a zároveň se z práce zahraničních kolegů i (kriticky) poučit při hledání metodiky zkoumání, která je v kognitivní lingvistice zatím stále ve zkušebním stadiu.
Rozsáhle materiálově podloženou a do hloubky jdoucí analýzu představují zejména třetí a čtvrtá kapitola (první je věnována smyslům, druhá barvám). Poslední kapitola je, jak napovídá její název Různá témata - různé metody, jakýmsi tematicky i metodologicky různorodým souhrnem menších studií vztahujících se k dané problematice. I tato kapitola je však prospěšným doplněním monografie, protože právě ve své pestrosti rozšiřuje vhled do možností a perspektiv kognitivního zkoumání obrazu světa v jazyce (reflektuje například zkoumání odrazu světa v jazyce poezie, ontogenetické diference obrazu světa v jazyce apod.).
Celkově lze říci, že se autorkám podařilo vytvořit práci, která vědecky erudované a čtenářsky poutavě předkládá českému čtenáři vhled do kognitivně orientované lingvistiky (především do kognitivní sémantiky) a na konkrétním materiálu češtiny ukazuje specifičnost konceptualizace světa v jednotlivých jazycích i funkci mateřského jazyka při formování pojmových struktur člověka. Za zdánlivě všední tváří jazyka odhaluje nové a mnohdy překvapivé souvislosti, nabízí poznatky, které se dalece netýkají jen lingvistiky a které určitě neosloví pouze odborníky. Zvláštní ocenění si práce zasluhuje za to, že se autorkám podařilo zajímavé téma zpracovat zajímavě a ?lidsky", což jistě není lehké a v českém kontextu ani příliš obvyklé.

Z recenzního posudku: PhDr. Zdeňka Hladká, Dr.