Profesor Josef Macek (1887–1972) byl významný meziválečný ekonom, vůdčí osobnost českého keynesovství. Proslul svými polemikami s národohospodářem a ministrem financí Karlem Englišem v otázkách peněžní a rozpočtové politiky v době hospodářské krize. Po roce 1948 emigroval a přednášel ekonomii na Pittsburské univerzitě. Dosud nepublikovaná rozsáhlá esej z konce Mackovy kariéry se zabývá metodologií společenských věd se zřetelem zejména k výchově ke kritickému myšlení. Práce vychází v anglickém originále.

Josef Macek byl jedním ze dvou nejvýznamnějších českých ekonomů v období mezi dvěma světovými válkami a po druhé světové válce až do počátku 50. let20. století. Byl vůdčí osobností českého keynesovství. Ve 30. letech, zejména v době Velké deprese, proslul svými polemikami s Karlem Englišem o otázkách peněžní a rozpočtové politiky a jejich teoretických východiscích, nikdy však narozdíl od K. Engliše nezískal postavení, které by mu umožnilo ovlivňovat tvorbu praktické hospodářské politiky. Po II. světové válce se vrátil na Vysokou školu obchodní a věnoval se pedagogické práci. Po únorovém převratu v roce 1948 byl vystaven nevybíravým útokům ze strany komunistů za své teoretické i politické názory. Jeho učebnice Sociální ekonomie publikovaná v letech 1946-1948 přinášela úspěšný pokus o syntézu keynesovské a institucionální ekonomie s nemarxistickým socialismem.
Po odchodu do emigrace přednášel Josef Macek ekonomii na Pittsburské univerzitě, kde byl roku 1953 jmenován profesorem ekonomie. Vletech 1957-61 působil jako profesor ekonomie na Chatham College. Z jeho působení v exilu byla dosud publikovánajeho práce Dědictví marxismu, kterou vydalo nakladatelství Karolinum v roce 1991. V roce 1967 však Josef Macek dopsal ještě práci věnovanou metodologii společenských věd, která však již nebyla publikována. Jedná se o rukopis, který doplňuje naše poznání této profilující osobnosti české ekonomické teorie. Zároveň je nutno říci, že i přes 38 let, které uplynuly od jeho napsání, neztratil na své aktuálnosti a může být i nadále zajímavou inspiraci pro společenskovědní badatele. Je tomu tak i z toho důvodu, že ekonomů, kteří jsou schopni a ochotni se věnovat metodologickým úvahám, je jako šafránu a prohlubující se dělba práce ústící do stále výraznější kompartmentalizace ekonomie metodologické reflexi příliš nepřeje. Mackova práce v 17 kapitolách rozdělených do 3 částí řeší otázky argumentace a dokazování ve společenských vědách. Systematicky učí kritickému myšlení, schopnosti posoudit přijatelnost a přesvědčivost předkládaných důkazů či pseudodůkazů. Macek psal tuto knihu v přesvědčení, které zastával i v jiných svých pracích, že je třeba vychovávat ke kritickému myšlení. Že nelze žádné teorie, žádná fakta přijímat bez přesvědčivých důkazů a že je nutné takové důkazy podrobovat pečlivému zkoumání. Předložený rukopis je systematickým, čtivě napsaným návodem k takovému kritickému myšlení ve vědě.
Z recenzního posudku: Prof. Ing. Milan Sojka, CSc.