Autor popisuje závěrečnou fázi zápasu o meziválečnou hospodářskou a politickou podobu střední Evropy v letech 1936–1939, kdy na jedné straně stála malodohodová koncepce opírající se o západoevropské demokracie, na straně druhé Adolfem Hitlerem a Německem budovaný „velký hospodářský prostor“. Na definitivním ztroskotání Malé dohody autor demonstruje obecné meze regionalismu v případě hospodářské krize nebo mezinárodního konfliktu.

MALODOHODOVÉ SPOJNICE A PROTIKLADY
Proměny Malé dohody
Československé úvahy o organizaci střední Evropy
Československo-rakouská preferenční dohoda z dubna 1936
Italsko-jugoslávská smlouva z března 1937

„HOSPODÁŘSKÁ DIPLOMACIE“ V BOJI O MALOU DOHODU
„Čtyřletý plán“ a balkánské země Malé dohody
Československé snahy o oživení ideje středoevropské hospodářské spolupráce a hospodářská politika Německa
Pokus Bukurešti o „jugoslávskou cestu“ ve výstavbě hospodářských vztahů s Německem
Německý experiment s Technische Union
Snahy Bělehradu o obnovu hospodářské nezávislosti na třetí říši
Československé zbrojní dodávky do Rumunska a Jugoslávie a jejich politické cíle

ROZKLAD MALÉ DOHODY
Neúspěšná politika „zadržování“ Německa
Jugoslávské východisko z evropské politické krize – neutralizace
Mezičas chladu v rumunsko-německých vztazích
Poloviční triumf třetí říše