Klíčovým tématem předkládané knihy je otázka do jaké míry odpovídá představa o hospodářské vyspělosti první Československé republiky skutečnosti. Zda v konfrontaci s historickými fakty obstojí naše iluze o "šťastné" době tzv. první republiky. Kolektiv autorů soustředil svoji pozornost zejména na primární a sekundární sféru ekonomiky, především na problematiku zemědělství, průmyslu, dopravy a peněžnictví. Čtenář má možnost v knize nalézt i velké množství srovnávacího materiálu, který v jednotlivých oblastech umožňuje srovnání československé situace s okolním světem.

Základní charakteristika výchozí situace a vývoje československé ekonomiky v meziválečném období
Zemědělství
Průmysl
Doprava a komunikace
Trh kapitálu a peněz
Vnitřní obchod
Zahraniční obchod
Hlavní směry technického výzkumu - patenty a licence
Platební bilance
Podnikatelé a manažeři

Ekonomika první republiky bez růžových brýlí
Mýtus o hospodářské vyspělosti meziválečného Československa zapustil v druhé půli 20. století v našem povědomí hluboké kořeny. Dodnes přežívající obraz rozlohou malé, avšak k nejvýznamnějším světovým průmyslovým producentům náležící země, má ovšem s realitou málo společného - jak dosvědčuje publikace kolektivu hospodářských historiků pod vedením Eduarda Kubů a Jaroslava Pátka. Nazvaná je příznačně: Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami. Na základě širokého pramenného výzkumu tato kniha, jedna z prvních svého druhu, významně zpřesňuje, doplňuje, ale především podstatně rozšiřuje naše znalosti a představy o první republice. Ačkoliv má studium hospodářských dějin založené na číselných údajích oproti dějinám politickým nespornou výhodu v přesnosti a neměnnosti výsledků, byla tato problematika v naší historiografii na okraji badatelského zájmu. "Reality hospodářské existence a vyspělosti meziválečné ČSR byly prostě v mnohém prozaičtější, složitější a zcela neodpovídají romantickému obrazu namalovanému štětcem vedeným pocitem národní hrdosti a pýchy," upozorňují autoři, kteří jasně dokladují bezprostřední a determinující provázanost vrcholné prvorepublikové politiky s ekonomickou sférou. Lze předpokládat, že v rámci oboru bude tato publikace znamenat zhruba totéž, co pro naše chápání politických dějin meziválečného Československa Klimkova dvojdílná práce Boj o Hrad. Ačkoliv nejvyššího stupně industrializace dosahovaly v rámci habsburského státu Horní a Dolní Rakousy s Vídní, ekonomické jádro monarchie představovaly právě české země, které se těsně před vypuknutím 1. světové války podílely na tvorbě národního důchodu v Předlitavsku téměř polovinou. Pokud šlo o tempo rozvoje, pak český region předstihoval pozdější Rakouskou republiku minimálně od 90. let 19. století. Po 28. říjnu 1918 neměli ovšem naši politici a národohospodáři, kteří převzali kormidlo, "potřebné zkušenosti s řízením státu a jeho ekonomiky". Chyběly mezinárodní styky a přehled o tom, jak se vyvíjelo hospodářství ve světě. "Z toho pramenil po celé období první republiky se projevující provincionalismus u značné části politiků, podnikatelů a vrcholových manažerů." Československo bylo od počátku státem zemědělsko-průmyslovým, jeho hospodářský charakter se na průmyslově-zemědělský počal měnit až v roce 1930. V druhé polovině 30. let se ČSR nacházela v elitní světové desítce například ve výrobě oceli a železa, železných ingotů a slitin, těžbě hnědého uhlí, produkci řepného cukru či sklizni obilovin. V průměru se pak pohybovala mezi 12. a 18. místem. Z desítek precizně a přehledně provedených tabulek lze upozornit kupříkladu na vývoj státního dluhu, hrubého domácího a národního produktu, hektarových výnosů nebo přehled vládních výdajů a příjmů. Mimořádně zajímavé je nejen srovnání hodnoty československého a německého vývozu zbraní a munice, ale především podrobně rozvedená platební bilance ČSR v letech 1925-1937. "Československo určitě nebylo zaostalé. Ve všech mezinárodně srovnatelných parametrech oscilovalo. kolem středu, někdy se ocitlo i na dohled nejvyspělejším. Velká hospodářská krize však nemilosrdně odhalila jeho slabší místa a limity," upozorňují autoři. "Ukázalo se, že krize československého hospodářství byla hlubší a delší než v jiných zemích a schopnost pokrizové obnovy pomalejší. ČSR náležela k několika málo zemím, které do 2. světové války nedosáhly předkrizové úrovně produkce." Velmi pozitivně na knize musíme hodnotit skutečnost, že jak shrnutí, tak především obsáhlá příloha jsou přeloženy do angličtiny. Na druhé straně zarazí nezařazení soupisu pramenů a literatury - nepříliš šťastně jej supluje poznámkový aparát. A víc než citelně v publikaci postrádáme jmenný rejstřík.
Jan B. Uhlíř, MF Dnes, 15.8.2000