Třetí svazek Encyklopedie Jiřího Suchého obsahuje Suchého písňové texty, které začínají písmeny A–H. Abecední řazení podle názvů umožňuje rychlou a praktickou orientaci. Součástí edičních poznámek jsou informace o publikování jednotlivých písniček, včetně zvukových a obrazových nahrávek.
O Seifertovu cenu se letos podělí autoři Jiří Suchý a Michal Ajvaz
Básník, textař, prozaik, autor divadelních her a pásem Jiří Suchý (1931) byl oceněn za dlouholetou tvorbu napříč uměleckými oblastmi, shrnutou do dvacetisvazkové Encyklopedie Jiřího Suchého. Od roku 1999, kdy divadlo Semafor slavilo 40. výročí svého vzniku, vydávají Suchého spisy nakladatelství Karolinum a Pražská imaginace. První díl obsáhl povídky, druhý nezpívanou poezii, dalších pět knih je věnováno písničkám. Následovalo osm titulů scénických textů, dvě knihy filmových scénářů a námětů, další dva svazky se zabývají dílem pro televizi a rozhlas. V současnosti je tedy na trhu devatenáct knih, závěrečná by měla vyjít v nejbližších dnech.
Čtenář ve spisech najde texty proslulé stejně jako dosud nepublikované či nově upravované. Například kniha z televizní tvorby přináší i neuskutečněné scénáře a také několik nedochovaných, které autor speciálně pro toto vydání znovu napsal podle videozáznamů.
Alice Horáčková (MF Dnes, 23. 9. 2005, str. 7)
Jiří Suchý: Do 20 svazků se nevejde všechno...
Prestižní literární Cena Jaroslava Seiferta, udělovaná od roku 1986 z iniciativy prof. Františka Janoucha Nadací Charty 77, má letos – popáté ve své historii – dva laureáty. Jedním je básník, prozaik, esejista a překladatel Michal Ajvaz, druhým básník, textař, prozaik, autor divadelních her a pásem Jiří Suchý. Ten cenu získává za vybrané spisy, dvacetisvazkovou Encyklopedii Jiřího Suchého, jež shrnuje autorovu padesátiletou tvorbu pro divadlo, rozhlas, film i televizi.
S Jiřím Suchým hovořil Vilém Faltýnek:
V listopadu převezmete cenu Jaroslava Seiferta. Setkal jste se někdy se Seifertem osobně?
Jiří Suchý:
„Jo, jo, jo, setkal. On byl u nás v divadle, já jsem byl u něj doma, takže jakýsi vztah byl navozen. Nebyl nějak dlouhodobý nebo intenzivní, ale myslím, že ten vztah byl hezkej. Když jsem měl takovou tragickou událost v rodině, tak jsem od něj dostal překrásnej dopis, takže jsem pochopil, že on sleduje všechno, co se kolem mě děje, a já zase jsem samozřejmě sledoval jeho a jeho tvorbu. Zvláště jeho tvorba z posledních let na mě zapůsobila mimořádně silně: Koncert na ostrově, Deštník z Piccadily, tahle jeho tvorba...“
[…]
Cena Jaroslava Seiferta se uděluje za vynikající básnické či beletristické dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech. Vyhlašována je 22. září v předvečer Seifertových narozenin. S Jiřím Suchým jsme hovořili také v předvečer, tentokrát jeho narozenin. Letos je oslavil vskutku velkoryse: V sobotu 1. října zahájilo jeho divadlo činnost v nově rekonstruovaném divadelním sále Globus v Praze-Dejvicích, který se po letech nejisté existence stal pevnou domácí scénou Semaforu.
Vilém Faltýnek (Český rozhlas 7, 2. 10. 2005)
BLUES O ZMOKLÉ SLEPICI
Když jsem šel deštivou ulicí
Potkal jsem šedivou slepici
Byla zmoklá
Občas kvokla
Na můj deštník pohled dlouhý
Plný touhy poslala
Vzal jsem ji v ochranu v domnění
Že snad se mi v pannu promění
Že bude kráskou
Která láskou
Tak jako v pohádce se mi odmění
Slepice slepicí zůstala
A tím mě velice zklamala
Pustil jsem ji
Do zahrádky
Nevěřím už
Na pohádky
Můj sen o tobě krásná panno
Je daleko tak daleko
Já po něm toužím každé ráno
Nad bílým vejcem naměkko
Nad bílým vejcem naměkko
DVĚ RŮŽE
Zahradník vypěstoval
Dvě růže z Jericha
Ta první v tichu kvete
A voní do ticha
Ta druhá kvete více
Má temně rudý ret
A trochu bledé líce
A nemá dvacet let
První růži jsem koupil
Té druhé jsem ji dal
A bylo mně tak dobře
A zahradník se smál
DUBNOVÉ POČASÍ
Hádej hádej která roční doba vládne
Ráno vstáváš všude slunce jas
Déšť a sníh však za poledne náhle spadne
Může být že večer přijde mráz
Slunce z mráčků svítí žáčkům
Oknem do barevných stránek slabikáře
Znenadání pro zasmání
Zmoknem ale vánek osuší nám tváře
A pohádka řekne zkrátka:
Přišel duben z říše bláznivého krále
Nám do tváří slunce září
Polím vláhu dá a promění se v máj
CVRČEK
Za vsí kdesi na mezi
Mezi dvěma pařezy
Událo se cosi co se
Zaplatit nedá penězi
V roztrhaným kabátku
Hrál tam svoji sonátku
Cvrček Béda neposéda
Jistě ho račte znát
Večer když v údolí
Slunce zapadá
Celá mez hlaholí
Ta dáda tráda dá
Řekl jsem si jedenkrát
Ten cvrček mi bude hrát
Zkrátka musím toho cvrčka mít
Dát mu malej klavírek
Do škatulky od sirek
Pak mi bude hudba všude
Stále znít
