Autor reprezentativní publikace Petr Wittlich sleduje krizi a vývoj českého pomníku na přelomu 19. a 20. století a odpovídá na otázky spjaté s novým dekorativním stylem. V druhé časti knihy autor čtenářům představuje dílo F. Bílka, S. Suchardy, L. Šalouna, Q. Kociana, J. Mařatky, B. Kafky a J. Štursy. Zkoumá jejich tvůrčí profil a individuální přínos a zároveň vystihuje i jejich společnou tendenci, která spočívala v moderním pojetí člověka, situovaného do univerzálního mýtu o jeho původu a poslání. Kniha, která navazuje na autorovu Českou secesi (Praha 1982), obsahuje velké množství obrazové dokumentace a je určena nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost.
Úvod
I. U m ě l e c k ý v ý v o j
Krize pomníku
Psychologická skutečnost
Nový sloh
Symbolika formy
II. O s o b n o s t i
František Bílek
Stanislav Sucharda
Ladislav Šaloun
Quido Kocian
Josef Mařatka
Bohumil Kafka
Jan Štursa
III. S e z n a m s o ch a ř ů
Poznámky
Literatura
Seznam vyobrazení
Jmenný rejstřík
Péčí Nakladatelství Karolinum vychází výpravná publikace věnovaná sochařství české secese, jejímž autorem je renomovaný historik umění a nejlepší znalec tohoto uměleckého směru u nás Petr Wittlich. Velký úspěch u čtenářů zaznamenala již jeho monografie Česká secese z roku 1982, na níž tato nová publikace navazuje. Vývoj českého secesního umění na počátku tohoto století je svébytným dokladem vrcholného vzestupu české kultury i celé společnosti, zhodnocením emancipačních snah našeho národa, které trvaly po celé 19. století. Předpokladem pro rozvoj sochařství byl i rozmach tehdejší ekonomiky, jejž měla reprezentovat rozsáhlá pomníková, dekorativní i portrétní tvorba. Přestože vlastenectví hrálo v těchto motivacích jednu z rozhodujících rolí, bylo ctižádostí mladých umělců spíše vyrovnat se soudobé úrovni evropského moderního umění. K realizaci tohoto cíle přispěla i pražská výstava francouzského sochaře Augusta Rodina, jež se uskutečnila roku 1902 v Praze a která stojí na počátku mimořádně plodných kontaktů českého a evropského moderního umění. Autor se své knize podrobně zabývá vývojem monumentální pomníkové tvorby i otázkami nového dekorativního stylu. Velký prostor věnuje profilům jednotlivých uměleckých osobností - F. Bílka, S. Suchardy, L. Šalouna či B. Kafky, u nichž zkoumá nejen osobní umělecký přínos, ale i společné tendence, které se v jejich díle artikulovaly v podobě moderního mýtu lidského údělu
Ivo Purš, Hospodářské noviny, 1.12.2000