Komunistická ideologie a její utopický charakter se na přelomu 19. a 20. století staly pro velkou část levicové kulturní scény v českých zemích ideálem, k němuž se představitelé levicové kultury přihlásili jak v deklarativní rovině, tak umělecky.

Předkládaná kniha mapuje vývoj levicové kulturní scény v českých zemích od přelomu 19. a 20. století až po rozkol na kulturní levici v roce 1938. Kniha představuje všechny zásadní proudy a osobnosti meziválečné kulturní levice, proměny vzájemných vztahů mezi jednotlivými skupinami i postoj jednotlivých vedení meziválečné KSČ k představitelům kulturní a umělecké levice. Symbolicky knihu uzavírá popis sporu mezi surrealisty a KSČ, jehož důsledkem byl jasný příklon komunistů k socialistickému realismu.