Publikace analyzuje rakousko-uhersko-americké vztahy v období první světové války. Této problematice dosud nebyla v domácí ani zahraniční historiografii věnována dostatečná pozornost. Existuje sice řada prací k okolnostem vzniku národních států ve střední Evropě a k roli USA v tomto procesu, není však k dispozici monografie, která by se komplexně zabývala oficiální rovinou vztahů mezi habsburskou monarchií a klíčovou velmocí Nového světa.

Úvod
I. Na křižovatce. Rakousko-Uhersko a Spojené státy americké v roce 1914
Rakousko-Uhersko a USA v předvečer první světové války
První týdny války a pokus USA zprostředkovat mír
Postoj Rakousko-Uherska k aplikaci americké politiky neutrality

II. Spor o výklad americké neutrality. Rakousko-Uhersko a USA ve druhém roce světové války
Rakousko-Uhersko zahajuje kritiku amerického výkladu neutrality
Dumbovy snahy o zlepšení vztahů mezi USA a Německem
Vyvrcholení sporu o výklad americké neutrality – léto 1915
Archibaldova aféra
Konec debaty o válečných dodávkách Dohodě
Úvahy o zprostředkování míru. Léto a podzim 1915
Vývoj vzájemného obchodu v letech 1914–15
Válka na moři a její důsledky. Vzájemné vztahy na přelomu let 1915/16

III. Rok 1916 – ticho před bouří
Objednané ultimátum? Diskuse o ozbrojených civilních lodích a dočasné zmírnění ponorkové války
Wilson, nebo Hughes? Prezidentské volby roku 1916 a rakousko-uherská diplomacie
Péče o krajany a další aktivity rakousko-uherských úřadů na území USA v letech 1915–16
Spojené státy a zhoršující se vnitropolitická situace Rakousko-Uherska v roce 1916
Aktivity Amerického červeného kříže a další akce na pomoc trpícím národům Rakousko-Uherska v letech 1914–16

IV. Konečně válka
Mírová nabídka Čtyřspolku a Wilsonova výzva z 18. prosince 1916
Bilaterální vztahy na přelomu let 1916/17 a neomezená ponorková válka. Pohled rakousko-uherské diplomacie na příčiny vstupu Spojených států do první světové války
Bilaterální vztahy mezi přerušením diplomatických styků a vyhlášením války (duben–prosinec 1917)

V. Poslední rok války a americká role při rozpadu Rakousko-Uherska
Wilson stále váhá. Od vyhlášení války k Sixtově aféře (prosinec 1917 – duben 1918)
Wilson hází Rakousko-Uhersko přes palubu. Duben–říjen 1918

VI. Sociální a hospodářské souvislosti války mezi Rakousko-Uherskem a Spojenými státy americkými v letech 1917–18
Regulace postavení občanů USA a Rakousko-Uherska na území druhého státu
Osud rakousko-uherských lodí v USA

Závěr
Prameny a literatura
Jmenný rejstřík

Ještě dlouho poté, co 28. července 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku a začala první světová válka, zůstávaly Spojené státy mimo ozbrojený konflikt dosud nepoznaných rozměrů. Postoj USA kválce ajejímu vývoji měl samozřejmě klíčový význam jak pro Dohodu, tak pro Centrální mocnosti, byť mnohé faktory a důvody postupně přibližovaly Washington Dohodě, po jejímž boku pak USA roku 1917 do války vstoupily.
Autor předloženého textu si stanovil za cíl prezentovat a zhodnotit vývoj vztahu USA a Rakousko-Uherska po dobu celé války, tedy i v závěrečné fázi, kdy se oba státy octly ve válečném stavu. Pokud jde o koncepci, autor vychází z chronologického principu a velmi metodicky a systematicky se snaží hodnotit všechny základní faktory, které ovlivňovaly vzájemný vztah uvedených velmocí. Mimořádnou pozornost věnuje otázce americké neutrality a jejího chápání oběma válčícími bloky. Za pozoruhodnou považuji především jeho analýzu vývoje vzájemných obchodních vztahů, postojů krajanských obcí v USA i rozsáhlou a průběžnou analýzu aktivit diplomacie obou stran. Opodstatněnou a mimořádnou pozornost autor věnoval autor rakouským pokusům nalézt cestu k uzavření míru i vlivu spojeneckého Německa na politiku habsburské monarchie v této souvislosti. Za velmi přínosné považuji průběžné hodnocení role amerického prezidenta Wilsona a vlivu lidí zjeho nejbližšího okolí (House, Lansing ad.) na formování základních postojů a postupů zahraniční politiky Spojených států.
Předložený text je vprvní řadě výsledkem dlouhodobého a vskutku úctyhodného archivního výzkumu, který autor podnikl v Rakousku i Spojených státech. Zkoumal nejen materiál politické a diplomatické povahy, ale i prameny z pozůstalostí předních rakouských i amerických politiků. Za významnou považuji také skutečnost, že se Horčička neomezil jen na diplomatickou a politickou stránku zkoumané problematiky, ale věnoval se i například problémům ekonomickým (vzájemný obchod), otázce propagandy, aktivitám přistěhovalců atd. Autor se snažil vždy zasadit zkoumanou problematiku do co nejširšího kontextu vývoje první světové války. V tomto ohledu má především klíčový význam jak jeho hodnocení vývoje vztahu Spojených států khlavním dohodovým mocnostem -Velké Británii a Francii, tak vztahu Rakousko-Uherska kNěmecku. Předložená práce svou precizností, uceleností pohledu, přinášenými poznatky i poctivostí badatelského přístupu představuje pozoruhodný badatelský výsledek. Pokud bych měl hovořit o případných nedostatcích práce, jsou výhradně technického rázu a je možné je snadno odstranit během předtiskové přípravy nebo v korekturách (překlepy, vyšinutí z vazeb, drobné faktografické nedostatky, jisté formulační a stylistické neobratnosti). Seznam těchto drobných nedostatků jsem předal autorovi, aby je mohl odstranit, což samo o sobě považuji za okrajovou záležitost, byť její realizace přispěje ke zkvalitnění textu. Zmíněné dílčí nedostatky v žádném případě nesnižují vysokou základní kvalitu předloženého textu, který doporučuji k vydání v nakladatelství Karolinum.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc.

---

Zcela jiný typ historiografie představuje kniha Václava Horčičky zabývající se diplomatickými vztahy Rakousko-Uherska a Spojených států amerických v období první světové války (Nakladatelství Karolinum, Praha 2007). Hořčičkova práce představuje nejen klasické téma „velkých dějin“, ale i tradiční zpracování určitého výseku z dějin mezinárodních vztahů. Práce je výsledkem pečlivého studia archivních pramenů diplomatické provenience, memoárů diplomatů a politiků, jakož i celého stohu evropských a amerických zpracování zvoleného úseku vývoje mezinárodních vztahů. I když podobné práce stran takto v minulosti i dnes frekventovaných témat stěží přinesou nějaká nová, podstatná zjištění, jež by zásadně měnila stávající poznání vývoje mezinárodních vztahů, pro českého čtenáře mají obdobná česká zpracování přinejmenším ten přínos, že se jimi u nás dosud nikdo intenzivně nezabýval, a k dispozici nejsou ani překlady.
A je zde ještě jedno nepochybné pozitivum: zájem naší historiografie o ryze „rakouská“ témata přispívá v českém prostředí nejen k rehabilitaci témat samotných, ale vůbec i k rehabilitaci zájmu o studium habsburské říše a připomenutí naší úzké přináležitosti k ní.

Kuděj (Časopis pro kulturní dějiny, č. 1–2/2008, str. 118–119)