Autoři popisují události z konce 2. světové války v českých zemích v dosud nebývalé syntetické podobě. Na rozdíl od většiny českých historiků a publicistů nesledují jen události, které se odehrály v Praze, ale věnují pozornost ozbrojenému povstání českého národa na celém území Protektorátu Čechy a Morava. Práce založená na rozsáhlé literatuře a archivním výzkumu ukazuje, jak spontánní, mnohdy lokální a vzájemně nekoordinované vystoupení obyvatelstva pozvolna dospělo k takřka celoplošnému vzplanutí, a to těsně před osvobozujícím proniknutím americké i sovětské fronty na území protektorátu.
Úvodem
Místo a role ozbrojeného povstání v protinacistickém odboji a druhé světové válce
České počáteční projekty a jejich osud
Slovenský faktor - SNP
Cesta k Českému národnímu povstání
Proniknutí partyzánství na východní Moravu a jeho rozmach
Německá zimní ofenziva proti partyzánům
Fronta došla těsně k Moravě
Německá obrana "Festung Böhmen" a "Festung Mähren"
Moravané vstříc frontě
Ivančice a "země nikoho"
Jarní partyzánská ofenziva na dosud okupovaném území a celkový rozmach odboje
Situace v Čechách a okupovaném zbytku Moravy v předvečer povstání
České národní povstání
Předehra mezinárodní - demarkační čára jako problém vojenský i politický
Domácí začátky
Praha - povstání útočí
Německý protiúder v Praze a povstalecká obrana
Příklad Prahy ajeho ohlas v místních povstáních na Moravě a v Čechách
Poslední kolo (8. -9. května)
Pražská operace Rudé armády
Exkurz - "vlasovci" a Praha
Vítězný závěr Českého povstání a konec druhé světové války na českém území
Shrnutí
Zkratky
Příloha - mapy
I když se tato monografie o rok zpožďuje za šedesátým výročím tohoto povstání, je její vydání, podle mého soudu, nezávisle na jakémkoli datu nanejvýš aktuální. Třebaže na dané téma byla již vydána v různé době řada publikací a otištěno mnoho příležitostných článků, je naléhavě zapotřebí tvůrčím způsobem s patřičnou erudicí shrnout fakta až doposud vytěžená historickým, respektive vojenskohistorickým bádáním a podrobit je kritickému přezkoumání a vyhodnocení s uplatněním nadhledu, jaký umožňuje stav celospolečenských zkušeností, demokratické poměry i rozsah pramenné základny, a na této bázi vytvořit celistvý obraz Českého povstání, zbavený ideologicko-politických přemaleb a nánosů, doplněný novými poznatky, postihující jeho děje v celém rozsahu časových i kauzálních s nezbytnou panoramatickou přehledností a zřetelností výsledného zhodnocení. Pro tento úkol jsou autoři plně kvalikováni a také se ho se zdarem zhostili. Oba svým dílem prokazují, že patří k první garnituře české historické vědy, přitom nejenžejsou evidentně vybaveni potřebnou historickovědní a historickofilozofickou erudicí, ale i nezbytný literárními dispozicemi. Jejich práce žádoucím způsobem zaplňuje mezeru v české historiografii věnované tomuto ústřednímu tématu novodobých českých dějin. Propojuje aktivitu domácího ilegálního odboje, partyzánského hnutí i vojenského zahraničního odboje východního i západního v zřetelných souvislostech s pohyby spojeneckých vojsk. Autoři se nemusí omlouvat, že jejich práce není podložena vlastním archivním studiem, nýbrž čerpá převážně z vydané literatury (na niž pečlivě odkazuje). Jejich hodnotící přístup k převzatým faktům je samostatný, tvořivý, rozhpodně novátorský a namnoze objevný. Kniha rozhodně není mechanickým kompilátem, nýbrž novým, osobitým výkladem, takže i tam, kde je řeč o zýnámých skutečnostech, leckdy překvapuje jejich novým viděním. Jako příklad mohu uvést cenné ospravedlnění postupu ČNR při podpisu kapitulační dohody s Němci 8. května 1945, zejména vyvrácením nařčení, že šlo o zradu.
Z recenzního posudku: PhDr. Karel Richter, CSc.
Práce, která by synteticky zhodnotila České povstání najaře roku 1945, nám dosud chybí. V minulém roce vyšla kniha Stanislava Kokošky, která byla významným průlomem do této problematiky, avšak byla soustředěna -jak už její název napovídá(1) - na Pražské povstání a okolnosti s ním spojené. Vymezení práce tak Kokoškovi neumožnilo širší přehled o celém Českém povstání ajeho širších souvislostech. Proto lze přivítat rukopis dvou renomovaných autorů, kteří se odbojem zabývají dá se říci celý život (je třeba připomenout, že jedna z prvních syntetických prací, která se přímo dotýkala tématu a na nichž se podíleli, vyšlajiž v roce 1961).(2)
Jak autoři upozorňují již v úvodu, jejich kniha je založena na literatuře a také jejich starším archivním výzkumu. Proto lze práci charakterizovat jako výsledek práce plodné generace let 60. minulého století, k níž se oba autoři řadí.
(1) Stanislav Kokoška, Praha v květnu 1945. Historiejednohopovstání, Praha 2005.
(2) Partyzánské hnutív Československu za druhé světové války, kol. Antonín Benčík, Václav Kural, Jan Paulík, Jaroslav Šolc, Zdeněk Štěpánek a Jan Tesař, Naše vojsko, Praha 1961.
Z recenzního posudku: PhDr. Jan Němeček, DrSc.
