Cílem publikace je podat detailní přehled vlastnictví českého periodického tisku v letech 1989–2006, poukázat na charakteristické rysy jeho vývoje ve sledovaném období a přehledně popsat jeho současný stav a strukturu, a to i s přihlédnutím k legislativnímu kontextu. Tato problematika dosud nebyla v odborné literatuře zpracována, a proto může být publikace významným informativním přínosem pro odbornou i širokou veřejnost, která se zajímá o dění na současné české mediální scéně.
Na přiloženém CD jsou připojeny rozsáhlé tabulky, které přehledně shrnují a rozšiřují informace obsažené v knize.
Práce Josefa Bendy se zaměřuje na vývoj vlastnických vztahů v oblasti českého periodického tisku v letech 1989 - 2006. Autor popisuje tuto problematiku vskutku detailně, přesto si však text udržuje nezbytnou přehlednost a čtenář se v něm díky přesnému rozdělení na logické dílčí celky neztrácí. K dobré orientaci v předkládaných informacích přispívají i bohaté obrazové přílohy, v nichž jsou vlastnické vztahy v rámci jednotlivých vydavatelstev znázorněny graficky.
Velmi zajímavéje zejména objasnění privatizačních mechanismů v rámci jednotlivých periodik na počátku 90. let 20. století, kdy nevyhovující či spíše neexistující legislativa umožňovala postupovat metodami, které by již v následujících obdobích nebyly právně možné.
Také další podkapitoly popisující vývoj v rámci jednotlivých vydavatelství jsou však velice přínosné a autor s velkou pečlivostí rozplétá složité struktury vlastnických vztahů a detailně popisuje, jakým způsobem pronikal do oblasti periodického tisku zahraniční kapitál. Samostatnou kapitolu věnuje autor legislativním rámcům, které určovaly prostor, na němž se vlastnická struktura periodického tisku od roku 1989 vyvíjela. Zde se přitom jasně ukazuje autorovo profesní i vzdělanostní zázemí. Kapitola velmi podrobně rekapituluje vznik a vývoj jednotlivých právních norem, které se oblasti periodického tisku přímo i nepřímo dotýkaly a dotýkají.
Práce je výsledkem pečlivého sběru informací a údajů, které nám v celku dávají velmi dobrý přehled o vývoji vlastnictví českého periodického tisku a také o vývoji legislativních norem, které tyto vlastnické změny provázely a určovaly. Ačkoliv bychom našli některé dílčí studie, které se problematice vlastnictví věnovaly, práce Josefa Bendy představuje první pokus o komplexní a detailní shrnutí této problematikyjako celku. Z tohoto pohleduje tedy práce velmi cenná a v rámci studia českých médiíjistě nalezne své uplatnění. Obrovské množství sesbíraných informací navíc přímo vybízí ke snahám o jejich hlubší rozbor a syntézu. Problematika horizontální, diagonální či vertikální koncentrace vlastnictví, monopolizace, unifikace obsahů a jejich bulvarizace, dopady na národní kulturu, to vše mohou být témata, k jejichž zkoumání dává práce Josefa Bendy nezbytný materiální podklad. Z hlediska mediálních studií by se mohlo zdát, že se hlubší rozbor společenských důsledků vlastnických změn periodického tisku a potažmo médií jako takových mohl pokusit autor sám a mnohým čtenářům bude tento prvek v práci zřejmě chybět. Záměr práce však spočíval především ve vytvoření komplexního přehledu vývoje vlastnických struktur českých médií a tento cíl autor naplnil beze zbytku. Proto práci Josefa Bendy doporučuji k vydání.
Z recenzního posudku: PhDr. Jan Cebe
Na současném českém knižním trhu lze nalézt řadu publikací, které se věnují žurnalistice a studiu médiím, ale početně rozhodně tuto oblast nejde srovnávat např. s obory jako je historie, psychologie, marketing a public relation či jiné. A to přesto, že dnes se obor mediální studia (popř. žurnalistika) studují na řadě vysokých škol, že oblast médií se stala součástí nového rámcového učebního plánu pro základní a střední školy a rozhodně sehrávají v dnešní české společnosti nemalou roli. Odborná literatura z oblasti médiíje stáleještě velmi kusá a chybí nám dosud původní autorské pohledy na stav současné české mediální krajiny. Tím by se však do jisté míry mohla stát publikace Josefa Bendy, jejíž rukopis autor právě předložil.
Rukopis nazvaný Vlastnictví periodického tisku v České republice v letech 1989-2006 a jeho současný stav zachycuje vlastnictví českých médií od počátku 90. let 20. století do konce roku 2006 a dává tak čtenáři nahlédnout na zásadní proměnu českého denního tisku i časopisů v době transformace české společnosti. Autor tuto zásadní proměnu českého periodického tisku vykládá na základě změn v právních úpravách, které symbolizují i proměny politického a ekonomického myšlení.
První kapitola představuje úvod do problematiky a čtenář se tu seznamuje s autorovým přístupemijeho pohledem na relevantní odbornou českou i zahraniční literaturu, vztahující se ke zpracované problematice. Ve druhé kapitole Josef Benda velmi obšírně vykládá legislativní rámec českých médií. Je záslužné, že do práce zahrnuje rovněž další normy, regulující tištěná média a nevynechává pro srovnání ani právo evropské. Nejrozsáhlejší kapitolu celé práce tvoří část třetí, která zahrnuje nejprve obecný výklad vývoje českých médií po roce 1989, pak následuje denní tisk celostátní a tisk regionální. Poslední část třetí kapitoly je věnovaná časopisům. Nechybí závěr, ani anglické resumé. Důležitou a velmi cennou součástí předloženého rukopisu jsou přílohy, kteréjsou zpracované velmi přehledně. Z příloh, které dobře celý výklad doplňují je třeba ocenit časový přehled (Český periodický tisk l898-2006 v datech).
Z recenzního posudku: Barbara Köpplová
„Klíčovým zájmem této práce je detailní zpracování aktuální struktury vlastnictví periodického tisku v ČR, včetně pokud možno co nejkomplexnějšího přehledu vývoje vlastnictví periodického tisku ve zkoumaném období let 1989–2006,“ informuje autor na začátku své publikace. „Tato práce chce dále podrobně zaznamenat vývoj a stav české mediální legislativy a právního řádu obecně, včetně zohlednění relevantních norem evropského práva a judikatury.“ Kdo tedy chce vědět, jaká média komu zde do předloňska patřila, má nyní k dispozici Bendovu zevrubnou knihu.
jch (mf Dnes, 9. 2. 2008, Scéna, str. 34)
