ÚVOD
Specifika lužickosrbské literatury a její pozice na rozhraní mezi německým a slovanským prostředím
I. OD PÍSEMNICTVÍ K LITERATUŘE
První kapitola: Písemnictví obou Lužic od svých počátků do vzniku světské lyriky (16.?18. století)
1.1 Situace v Horní Lužici
1.2 Hornolužické protestantské překlady Bible
1.3 Hornolužické katolické překlady Bible
1.4 Situace v Dolní Lužici
1.5 Dolnolužické překlady Bible
Druhá kapitola: Osvícenství v Horní Lužici a počátky světské lyriky
2.1 Zájem o historii a jazyk
2.2 Existuje lužickosrbské osvícenství?
2.3 Jurij Mjeń a jeho dílo
2.4 Jan Hórčanski ? osvícenec, nebo ?barokní sentimentalista??
2.5 Osvícenec-autodidakt Jan Dejka
2.6 Počátky světské lyriky ? pokračování v tradici Mjeńovy tvorby
2.7 Počátky osvícenství mezi katolickými studenty
II. VÝVOJ LITERATURY OD 19. DO PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ
Třetí kapitola: Romantismus v Lužici a jeho specifika
3.1 Lužickosrbské národní obrození a jeho kořeny
3.2 Studentské spolky jako platforma národního života
3.3 První krůčky romantické poezie
3.4 Handrij Zejler jako zakladatel lužickosrbské literatury na rozcestí mezi osvícenstvím a romantismem
3.4.1 Zejlerova vlastenecká lyrika jako kontaminace slovanských a německých vlivů
3.4.2 Zejlerova přírodní lyrika
3.4.3 Pokus o oratorium
3.4.4 Satirické skladby a bajky
Čtvrtá kapitola: Poezie v obrozené Lužici. Dvě generace evangelických
a katolických autorů od 40. do 70. let 19. století
4.1 První evangelická generace 40. let 19. století
4.2 Herta Wićazec ? první lužickosrbská básnířka
4.3 První katoličtí básníci
4.4 Generace po roce 1848 (60. léta 19. století)
Pátá kapitola: Jakub Bart-Ćišinski ? zakladatel moderní lužickosrbské poezie
5.1 Počátky sonetu
5.2 Kniha sonetow
5.3 80. léta ? Formy, Přiroda a wutroba
5.4 90. léta 19. století ? poezie jako etické krédo
5.5 Jakub Bart-Ćišinski jako tvůrce první samostatné estetické koncepce
5.6 Generace 80. a 90. let 19. století ? přechodné období
Šestá kapitola: Vznik a postupný rozvoj prózy v 19. a v první polovině 20. století
6.1 Počátky lužickosrbské prózy a první prozaici
6.2 Prozaikové z okruhu časopisů Łužiski Serb, Lipa Serbska a Łužica
6.3 Prozaikové v časopise Łužica od 80. let 19. století
6.4 Próza první poloviny 20. století ? kontaminace pozdního romantismu a realistických tendencí
6.5 Rozvoj prózy se zostřenou sociální tematikou a ojedinělými modernistickými prvky
Sedmá kapitola: Poezie první poloviny 20. století a její vrcholné zjevy
7.1 Kulturně-společenské podmínky rozvoje poezie
7.2 Jan Skala
7.3 Józef Nowak
7.4 Jakub Lorenc-Zalěski
7.4.1 Počátky jeho tvorby
7.4.2 Ústřední dílo Kupa zabytych
7.4.3 Lorencovo básnické dílo
7.4.4 Pozdní díla
7.5 Jan Lajnert
7.6 Jurij Chěžka
7.6.1 Chěžkovy počátky a angažovanost v Serbowce
7.6.2 Chěžkova básnická pouť do ?druhé vlasti? ? autobiografie, či metafora?
7.6.3 Motivické a strukturní hodnocení Chěžkovy poezie
7.7 Ostatní básníci
III. LITERATURA OD ROKU 1945 DO SOUČASNOSTI
Osmá kapitola: Próza druhé poloviny 20. století
8.1 Specifika literárního vývoje socialistického období
8.2 Lužickosrbská próza jako součást socrealistického literárního společenství
8.3 Rozvoj velké prozaické formy od socrealismu po jeho překonání
8.3.1 Socrealistické zobrazení válečné a poválečné doby
8.3.2 Výchovný historický román Marji Kubašecové
8.3.3 Od výchovné prózy k psychologii duše
8.4 Vrcholy lužickosrbské prózy
8.4.1 Jurij Koch ? žurnalista, nebo romanopisec?
8.4.2 Jurij Brězan ? tvůrce filozofické románové formy
8.4.2.1 Malé prozaické formy poválečného období a socrealismus 50. let
8.4.2.2 Etický vývoj jedince podle pravidel socialistického realismu
8.4.2.3 Mytizace folkloru na příkladu románů o Krabatovi. Mýtus kontra dějiny u Brězana
8.4.2.4 Jurij Brězan v 90. letech 20. století
Devátá kapitola: Poezie druhé poloviny 20. století
9.1 Poezie období socrealismu
9.2 Kito Lorenc a jeho ?básnické bydlení?
9.2.1 Lorencova první básnická sbírka
9.2.2 Archetyp krajiny jako ?země slov?
9.2.3 80. léta ? básnický jazyk jako předmět hry
9.2.4 Poetika absolutního slova
9.3 Okruh autorů 60.?80. let 20. století. Oscilace mezi experimentem a patriotismem
9.3.1 Benedikt Dyrlich
9.3.2 Další představitelé poezie do konce 80. let
9.4 Zánik jazyka. Literatura jako prostor pro estetický experiment
9.4.1 Poetika smrti. Marja Krawcec
9.4.2 Róža Domašcyna a její poetika znovuzrození jazyka. Lužickosrbská kultura jako součást globální společnosti
Desátá kapitola: Stav lužickosrbské literatury od 90. let 20. století do současnosti. Proces její fragmentarizace a další vyhlídky
Exkurz: Problematika dolnolužické literatury
Zusammenfassung
Seznam sekundární literatury
anotace není dostupná