Valence, tedy „počet a povaha míst (argumentů), které na sebe sloveso (–) váže“ (Encyklopedický slovník češtiny, Karlík a kol., 2002), patří k jazykovým jevům, které vzbuzují zájem lingvistů, ale i odborníků zabývajících se automatickým zpracováním přirozených jazyků. Dobrá znalost valence je nezbytná pro každého, kdo pracuje s jazykem – pro učitele, redaktory, novináře, studenty. Valence zároveň hraje klíčovou roli při mnoha úlohách automatického zpracování přirozeného jazyka, jakými jsou např. strojový překlad či vyhledávání informací. Valenční slovník českých sloves poskytuje informace o valenční struktuře českých sloves v jejich jednotlivých významech, které charakterizuje pomocí glos a příkladů. Pro jednotlivá valenční doplnění uvádí jejich možná morfematická vyjádření. Tyto základní údaje jsou doplněny o některé další charakteristiky, jako je možnost recipročního užití či syntakticko-sémantická třída slovesa.

Obsah
Úvod
Podoba slovníkového hesla
Struktura slovníku VALLEX
1 Lexémy, lexikální formy a lexikální jednotky
2 Lexikální formy a lemmata
2.1 Reflexivní lemmata
2.2 Vid a vidové protějšky
2.3 Varianty lemmatu
2.4 Homografy (homonyma)
3 Lexikální jednotky
4 Valenční rámce
4.1 Aktanty a volná doplnění
4.2 Morfematické vyjádření
4.3 Atribut obligatornosti slovesného doplnění
4.4 Expanze valenční pozice
5 Doplňující syntaktické infonnace
5.1 Kontrola
5.2 Reflexivita
5.3 Reciprocita
5.4 Syntakticko-sémantické třídy
5.5 Frazémy a idiomy
Seznam značek
Seznam literatury
Slovník