Soubor textů představuje žánr eseje v interpretačních, teoretických, básnických a publicistických příspěvcích renomovaných odborníků a známých českých osobností. Přináší široké spektrum názorů na esejistiku vůbec a její různorodé postavení v současných médiích. Může se stát netradičním učebním materiálem pro budoucí novináře-esejisty stejně jako konkrétním svědectvím o soudobém stavu tohoto žánru v Čechách, neboť řada textů se vyznačuje neotřelým propojením různých přístupů k myšlení a psaní. V knize "esejů o eseji" jsou zastoupeni mj. Martin Hilský, Václav Cílek, Cyril Höschl, Jan Štolba, Petr Král, Miroslav Balvín ml., Viktor Šlajchrt či Alena Lábová.
Barbora Osvaldová: Úvod místo doslovu aneb Na co by se nemělo zapomenout
Jan Suk: Esej: krystalický, zraňující, neuchopitelný
Josef Kroutvor: Dobrodružství ducha na pomezí žánrů
Martin Hilský: Tvář za stránkou: eseje George Orwella
Václav Cílek: Výchozí situace
Cyril Höschl: Esej mám rád aneb Ten, kdo ví (o dyzentérii)
Stanislav Komárek: Kompas v sobě
Aleš Hamán: Několik poznámek o našem současném eseji
Miloslav Petrusek: Esej v sociologii a společnost v eseji
Jan Štolba: Vřísknutí děcka, hlava manekýna
Petr Král: Esej a román
Karel Hvízdala: Esej o eseji
Milena M. Marešová: Řekněte to krásně
Pavel Švanda: Jak promýšlet esej
Jakub Šofar: S betlémským světlem kruhovým objezdem k české otázce
Jaroslav Balvín ml.: Esej zabitý a znovuvzkříšený
Viktor Šlajchrt: V nezávislém pohraničí
Radim Kopáč: Esej čili Psát za sebe
Roman Erben: Esej a jeho zahrady
Ivo Harák: Myslet (literaturu) esejem
Alena Lábová: Esej ve fotografii
Ediční poznámka
Medailony autorů
Vybraná literatura k tématu
Nebudeme si nic zastírat: psát esej na téma esej se může někomu jevit jako práce kontraproduktivní, ježto esej sám o sobě není tématem nějak .zvlášť hodným eseje, hodného toho jména. Je to literární žánr, který an sich nejeví přílišné známky žhavé aktuálnosti a spíše by tedy bylo vhodno psát eseje na témata palčivější než je esej sám. Na druhé straně těm, kteří se zabývají literární teorií a publicistikou může být - a měl by být - soubor 21 úvah o eseji užitečný, a to tím spíš, čím rozmanitější a kontroverznější texty soubor obsahuje.
"A zvaž dobře, co já o této věci říkám, a věnuj tomu pozornost a porovnej s tím, co říkají jim a vyvol si to nejlepší," praví ve spise Šmona prakim Rabi Moše ben Maimon, a této Maimonidovy rady se mohou směle podržet čtenáři předkládaného souboru, který se nejen snaží odkrýt všechny fasety eseje, ale dává nahlédnout do duší jednadvaceti autorů. Editoři se podjali nelehkého úkolu a jak v úvodu píše Barbora Osvaldová, jednotlivé příspěvky mohou čtenáře rozčilovat. A mohou pochybovat nad některými výroky, dodává oponent. Ale protože jde o autonomní texty svobodně myslících občanů a nikoliv o vědeckou práci, nelze než akceptovat jednotlivé názory a postoje a především přístupy ke zvolenému tématu.
V kolekci se projevuje jednadvacet rozličných jazykových, myšlenkových a literárních stylů od čistě akademického, pedagogicky didaktického, až po styl básnický, užívající metafor a možností jazyka v plné šíři; jindy najdeme zase jazyk studený a čistě vědecký a lehce nezáživný. A právě to činí soubor docela zajímavým, neboť lze rozeznat čistokrevného literárního teoretika a vědce od literáta a esejisty v tom nejlepším slova smyslu a posoudit niterný, anebo odtažitý přístup autorek a autorů. Ze svou poutavostí a přístupem vítězí literáti a esejisté, jen dotvrzuje onu akademicky uvláčenou průpovídku o šedé praxi a zeleném stromu života.
Z recenzního posudku: Prof. MgA. David Jan Novotný
Na loňský titul O fejetonu, s fejetonem volně navazuje tento svazek: je obdobně komponován a nabízí různé pohledy na žánr eseje z pera českých spisovatelů, publicistů, kritiků a vědců (mj. Václava Cílka, Stanislava Komárka, Josefa Kroutvora či Jana Štolby). Chabě jsou zastoupeny autorky: dle úvodního textu spolueditorky Osvaldové na žádosti o příspěvek nereflektovaly, "a tak se jejich jména objevují jen v citacích". To ale není úplně pravda, neboť kromě jmenované jsou ve svazku samostatně zastoupeny i literární kritička Milada M. Marešová a teoretička fotografie Alena Lábová.
Josef Chuchma, MF Dnes, Kavárna, 24.05.2008, str. 28
Předkládaný rukopis či sborník příspěvků na jedné straně splňuje cíl, který si vytkl -totiž být studijní pomůckou svého druhu a poskytnout široké spektrum názorů renomovaných odborníků, event. dalších známých osobností soudobé české společnosti na žánr eseje a esejistiku vůbec a jeho různorodé postavem v médiích (s přihlédnutím k situaci "tady a teď") - a na straně druhé se z objektivního pohledu připravovaná publikace stává konkrétní zprávou, resp. svědectvím o soudobém stavu české esejistiky. Celá řada zařazených textuje totiž napsána výrazně esejistickým způsobem, takže jsme svědky "esejů o eseji", tzn. určitých metaesejistických pojednání.
Tuto skutečnost shledávám a pokládám za značné pozitivum sborníku: vždyť čtenář nebo recipient se tak při jeho četbě "názorně" přesvědčuje, jaký konkrétní tvar či jaké zacílení může mít esej a esejistika v současnosti, jakou podobu eseje modeluje či koncipuje dnešní autor a nynější představitelé daného žánru. Vybrané texty tak reprezentují polohu "quod erat demonstrandum" - a v tomto smyslu v určitém smyslu možná kvalitativně překonávají nedávný, právě tak velice užitečný titul O fejetonu, připravený stejným editorským týmem. Rovněž velice oceňuji, že naprostá většina z těchto textů byla napsána přímo pro uvedený sborník, pouze ojediněle byly uvážlivě převzaty ze starších publikací (i časopiseckých).
/.../ jde v obecné rovině o dobře připravenou publikaci, která má své oprávnění jako inspirativní kompendium, věnované jednomu z nejvýznamnějších žánrů kritiky a publicistiky.
Z recenzního posudku: prof. MgA. David Jan Novotný
