V publikaci jsou představeny čtyři základní problémové okruhy, které se jeví jako zásadní v německém školním vzdělávání a jsou aktuální také pro rozvoj českého školství: a) evaluace vzdělávacího systému a vzdělávacích zařízení, b) raná podpora dětí a žáků, c) problematika imigrantů, d) výuka cizím jazykům dětí německých i dětí imigrantů. Tyto okruhy jsou zasazeny do širšího kontextu informací o Spolkové republice Německo, její vzdělávací politice, vzdělávacím systému a empirickém výzkumu školního vzdělávání v Německu. V závěrečné kapitole reaguje zahraniční spoluautor na témata, která jsou předmětem předchozích kapitol, a stručně upozorňuje i na některé další aktuální problémy německé vzdělávací politiky. Poskytuje tak na danou problematiku „pohled zevnitř“, na rozdíl od „pohledu zvenku“, který přinášejí čeští autoři. Publikace obsahuje rovněž implicitní i explicitní komparaci s českým školstvím.
Předložený text je jednou z prvních publikací z řady textů o vývoji a současném stavu vybraného zahraničního školského systému, který je zpracován netradiční metodologií, totiž nikoliv vývojově a poté problémově podle ustáleného Členění najednotlivé vzdělávací stupně a úrovně, ale novost spočívá v orientaci na zpracovávání podle struktury mezinárodně uznávaných dokumentů UNESCO nebo OECD, která spočívá ve sledování vybraných problémových okruhů a kritérií, jenž nejvíce ovlivňují a pozměňují podobu příslušného školského systému v současnosti. Tím získává text na výrazné aktuálnosti, přehlednosti a jasně ukazuje priority vzdělávací politiky a koneckonců i autorů, sledujících dobovou preferenci témat.
Devět pečlivě vybraných a přesně formulovaných kapitol uvádí čtenáře, u kterého se předpokládá i určitá znalost německého prostředí, ale "neutíká" ani zcela neinformovaným uživatelům, do aktuální problematiky německého vzdělávám, jeho organizace, obsahu, struktury a témat dříve pedagogicky okrajových, nyní ale výrazně sociálně a kulturně pedagogických. Dvě případové studie, metodologicky vzorně zpracované, přinášejí hlubší vhled do problematiky a konkretizují formulace v předchozím textu obecněji formulované.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
Svým charakterem je práce více než deskripcí vzdělávacích systémů, dnes již běžně dostupné v řadě publikací a evropské databázi Eurydice. Jedná se o analyticko-komparativní studii respektující paradigmatické rámce studií mezinárodních organizací, přináší však řadu poznatků nových a aktuálních, v dané podobě a srovnávací perspektivě dosud nepublikovaných. Zpracování studie vyniká zejména originální metodologií v níž se klade důraz na problémový přístup, vybrané okruhy problémů klíčových a do juxtapozice se uvádí externí pohled zevně daného vzdělávacího systému s pohledem interním, zevnitř daného systému.
Výstižnost, přehlednost a zdůraznění klíčových problémů činí text velmi aktuálním a oslovujícím širokou škálu potenciálních čtenářů. Dodejme ještě, že je studie založena na dobré znalosti historického a kulturního kontextu německého vzdělávacího systému a na hlubším vhledu do současných politických a sociokulturních determinant školního vzdělávání (na úrovni ISCED 1 - 3).
Za odborně i prakticky inspirativní považuji zvláště kapitoly zaměřené na oblast evaluace vzdělávání, na vzdělávání v raném věku, na sociokulturně odlišné skupiny a vzdělávání dětí imigrantů, které patří k ohroženým i potenciálně ohrožujícím v majoritní demokratické společnosti. Aktuální data z Německa v komparaci s daty z českého prostředí a příklady přístupů k řešení problémů lze považovat za inspirativní i pro naši vzdělávací politiku. Zařazení kapitoly o výzkumné reflexi školního vzdělávání se zřetelem kjeho rozvoji a současným dominantám přináší cenné podněty k úvahám o významu empirického výzkumu i o potřebě jeho koordinace a podpory finanční a institucionální, což je jedním z trendů v edukačně rozvinutých zemích, bohužel nepříliš zdůrazňovaným u nás. Posílené vazby vzdělávací a výzkumné politikyjsou oprávněným, leč u nás nerealizovaným požadavkem.
Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc.
Rukopis studie Věry Ježkové, Botho von Koppa a Tomáše Janíka Školní vzdělávání v Německu představuje první výstup dílčího cíle 2 projektu Centra základního výzkumu školního vzdělávání. Uvedený dílčí cíl se má mj. naplnit zpracováním analytických studií o vzdělávacích systémech tří vybraných evropských zemí - Německa, Švédska a Velké Británie. Výběr právě těchto tří vzdělávacích soustav je velmi vhodný, protože názorně ilustruje typické organizační modely evropského primárního a sekundárního školství. Současně nezbývá než souhlasit s myšlenkou uvedenou v úvodu studie, že právě znalost německého vzdělávacího systémuje pro českou pedagogiku stále důležitá.
Monografická studie autorů z pražské (Věra Ježková, Botho von Kopp) a brněnské (Tomáš Janík) pedagogické fakulty překračuje tradiční rámec spíšejen deskriptivních pohledů na vybrané zahraniční vzdělávací soustavy. Úvodní kapitoly Věry Ježkové čtenáře seznamují velmi hutným způsobem s obecnými fakty o Spolkové republice Německo, s její vzdělávací a kulturní politikou a především s jejím vzdělávacím systémem. Následující kapitoly téže autorky již aktuálně rozšiřují zmíněný klasický přístup a přinášejí aktuální informace o vybraných problémových oblastech německého školství (evaluace vzdělávacího systému, raná podpora dětí a žáků, imigranti ve školním vzdělávání ajejichjazyková podpora, výuka cizím jazykům). Pro potencionálního čtenáře budou v těchto kapitolách patrně zajímavájednak některá data uvedená v komparaci s českou realitou a současně způsoby německého řešení zmíněných vybraných problémů.
Následující kapitola Tomáše Janíka dále velmi vhodně rozšiřuje pohled na německé primární a sekundární školství o jeho výzkumnou reflexi. Autor zde stručně přibližuje vymezení německého empirického výzkumu vzdělávání, jeho vývoj i současný stav. Inspirativní pro českou situaci může být provedená analýza zdrojů podpory empirického výzkumu vzdělávání v Německu, přiblížení vybraných problémů a zvláště velmi kritický pohled na současný stav sledované výzkumné oblasti. Kritický přístup, který se opírá především o hodnocení samotných německých vědců a vychází mj. z velmi ostré diskuse mezi zastánci duchovědných a empirických přístupů, evokuje možná srovnání s českým výzkumným potenciálem. Jak by mohly vypadat výsledky komparace přibližně stejně velké vybrané spolkové republiky s námi z hlediska institucionálního, ekonomického a personálního zázemí a především pak efektů empirického výzkumu vzdělávání?
Závěrečné části předložené studie, jež zpracoval Botho von Kopp, přibližují aktuální situaci a perspektivy německého školství a v případových studiích vzdělávací systémy Hesenska a Saska. V jejich hodnocení opět nezbývá než souhlasit s tvrzením v úvodu, že se zapojením tohoto zahraničního experta velmi vhodně podařilo obohatit a zobjektivizovat celou studii.
Z recenzního posudku: doc. PhDr. Vladimír Jůva, CSc.
