Kolektivní práce autorů z katedry politologie IPS FSV UK zaplňuje mezeru v české odborné literatuře a vzhledem k občasně probíhajícím politickým debatám o změně či úpravě volebního systému ČR poskytuje důležitý komparativní kontext. V úvodní studii autoři charakterizují a definují teoretický koncept smíšených volebních systémů, aby v následujích případových studiích problematiku dále rozvedli na příkladech jednotlivých evropských zemí. Práce tak poslouží jako základní faktografický přehled i kvalitní teoretická analýza.

SLOVO ÚVODEM

KAPITOLA 1: AMS NENÍ MMR POZNÁMKA KE KATEGORIZACI DVOU ZDÁNLIVĚ PODOBNÝCH SYSTÉMŮ
Tomáš Lebeda

KAPITOLA 2: NĚMECKÝ VOLEBNÍ SYSTÉM A JEHO NE/SCHOPNOST PŘEDCHÁZET PATŮM
Šárka Strahalová

KAPITOLA 3: ITÁLIE 1993-2005: ŠPATNĚ ZVOLENÝ SMÍŠENÝ SYSTÉM?
Lada Šušlíková

KAPITOLA 4: BRZDA, PLYN, NEBO DEFORMÁTOR? MAĎARSKÝ SMÍŠENÝ VOLEBNÍ SYSTÉM A JEHO DVACETILETÉ PŮSOBENÍ NA TVAR MAĎARSKÉ POLITIKY
Josef Mlejnek

KAPITOLA 5: LITEVSKÝ SMÍŠENÝ VOLEBNÍ SYSTÉM
Josef Mlejnek

KAPITOLA 6: ADDITIONAL MEMBER SYSTEM A VOLBY DO VELŠSKÉHO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ (1999-2007)
Blanka Ríchová

KAPITOLA 7: STRATEGIE TORPÉDA ANEB VYBRANÉ ASPEKTY POLSKÝCH VOLEBNÍCH REFOREM
Josef Mlejnek

KAPITOLA 8: VOLEBNÍ REFORMA 2009 - POMĚRNÝ, NEBO SMÍŠENÝ SYSTÉM?
Tomáš Lebeda

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
RÉSUMÉ
AUTOŘI JEDNOTLIVÝCH KAPITOL
REJSTŘÍK JMENNÝ
REJSTŘÍK VĚCNÝ

Zájem o volební systémy ve světové i české politologii je trvalý, a to jak z důvodu. vědeckých (zejména srovnávací politologie zaměřené na volební systémy přináší mnohé nové poznatky z nově demokratizovaných zemí), tak z důvodu politických - volební inženýrství bývá často (byť do značné míry mylně) vnímáno jako vhodný lék na politické neduhy. Přitom je nutné říci, že problematika tzv, smíšených volebních systémů patří ? těm v současností nejvíce diskutovaným a analyzovaným volebním systémům. Důvodem je, že se jedná o varianty klasických volebních systémů, které se v několika posledních letech uplatňují v politických systémech stále častěji, a to jednak v zemích, které na přelomu 20. a 21. století začaly budovat demokratickou formu vládnutí (některé země střední a východní Evropy), ale stejně tak k jejich uplatnění sahají političtí aktéři i v zemích, kde má demokracie dlouhodobou tradici (například ve Velké Británii). Srovnání charakteru jednotlivých variant smíšených systémů a hledání důvodů, které k jejich oblibě
v současností vedou, stejně jako tázání se po důsledcích - pozitivních i negativních - pro
mocenskou sféru v té které zemi se tak stává jedním z hlavních témat volebních analýz současnosti. V české politologii se analýzy dané problematiky zatím neobjevují, respektive problematika smíšených volebních systémů je jen velmi sporadicky zmiňována v některých obecněji koncipovaných pracích věnujících se buď výlučně problematice volebních systémů (M. Novák a T. Lebeda), či vztahu volebního a stranického systému (M. Klíma). I proto je nesporně záslužné, že se kolektiv autorů z katedry politologie IPS FSV UK rozhodí přiblížit české odborné veřejností problematiku těchto systémů v širším komparativním kontextu.
Předložený text staví na teoretickém konceptu smíšených volebních systémů (vlastním případovým studiím předchází obecně klasifikační studie věnovaná problematice smíšených systémů a jejich definičních kritérií) a na tomto podkladě pak prezentuje jednotlivé případové studie. Již v úvodu je třeba ocenit, že výběr případových studií zařazených, do souboru je velmi kvalitní a poskytuje zájemcům o problematiku volebních systémů i studentům oboru politologie nejen základní informace, ale stejně tak je seznamuje i s hlavními spornými prvky těchto klasifikací. Konkrétní případové studie zahnrnují vedle starších variant smíšeného volebního systému, (tj. případ německého systému) autoři poskytují hlubší analýzu transformujících, se systémů (případ polský, maďarský a litevský), ale podrobněji analyzuji i nově utvořené regionální politické systémy využívající jedné z forem smíšených volebních systému (případ skotského a veišského volebního systému, italský volební systém.).
Zvláště je třeba ocenit, že všechny tyto případové studie lze hodnotit i za jakýsi předstupeň pro text, v němž jsou podrobně analyzovány varianty, které se objevily vúvahách o možných úpravách volebního systému pro volbu poslanců dolní sněmovny v České republice. Tím předkládaná práce získává na další aktuálnosti. Čtenáři i odbornicí na volební systém tak dostávají do rukou nejen faktografickou "příručku", ale především kvalitní analytickou obsahově hodnotnou publikaci.

Z recenzního posudku: prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc.