Bohatě ilustrovaná kniha přibližuje historický vývoj staré kulturní krajiny ve středních Čechách, zhruba na území bývalého novodvorského a žehušického panství (dnešní okres Kutná Hora), v níž se zachovaly četné stopy cílevědomých krajinářských úprav z doby baroka a klasicismu. Těžiště monografie spočívá ve zhodnocení krajinného vývoje 18.–20. století, protože v této době zde probíhaly intenzivní změny a pro jejich analýzu je možné využít historické mapy a jejich zpracování v prostředí geografického informačního systému. Ojedinělost publikace je dána nejen tématem, ale také interdisciplinárním přístupem: představuje výsledek společné práce odborníků přírodovědného, humanitního, technického i uměnovědného zaměření. Kniha je určena nejen odborníkům, ale všem zájemcům o poznání minulosti naší krajiny.
Úvod
Představení území
Materiály a metody
Zhodnocení využitelnosti jednotlivých typů pramenů
Historické prameny písemné
Staré mapy a plány
Souborná mapová díla
Ostatní staré mapy a plány
Ikonografcké prameny
Historické letecké snímky
Vývoj vegetace v postglaciálu
Vývoj kulturní krajiny v pravěku
Vývoj krajiny ve středověku
Raný a vrcholný středověk
Pozdní středověk
Vývoj krajiny v raném novověku
Třicetiletá válka a její důsledky pro krajinu
Barokní krajina v 17. a 18. století
Obnova krajiny po třicetileté válce a věžníkovské období v Nových Dvorech
Nové Dvory za Františka Antonína Pachty a Karla Batthyanyho a Žehušicko v 18. století
Vývoj krajiny na konci 18. a počátku 19. století
Vznik komponované krajiny v klasicistním a přírodně krajinářském duchu
První Chotkové na Novodvorsku
Komponovaná krajina kolem Kačiny
Období rozvoje zemědělské výroby v 19. a první polovině 20. století
Změny v hospodaření a krajině po polovině 19. století
Začátky intenzivního hospodaření
Novodvorsko za správy Jindřicha Chotka a Žehušicko za Jana Osvalda Thun-Hohensteina
Krajina na přelomu 19. a 20. století
První republika, válečné a těsně poválečné období: 1919–1948
Vývoj krajiny ve druhé polovině 20. století
Období kolektivizace a následného slučování JZD
Velkovýrobní socialistické hospodářství
Nástin vývoje krajiny v období po roce 1989
Obraz krajiny na starých mapách a leteckých snímcích
Legenda pro mapování změn krajinného pokryvu
Charakteristika krajiny v jednotlivých časových horizontech
Stav na mapách 1. vojenského mapování (1764–1768, reambulace 1780–1783)
Stav na mapách 2. vojenského mapování (1836–1852)
Stav na mapách 3. vojenského mapování (1877–1880)
Stav krajiny na současných leteckých snímcích
Změny ve vývoji využití krajiny zájmového území
Změny během celého sledovaného období
Vnitřní dynamika změn
Diskuze k vývoji krajiny
Vývoj hodnoty koeficientu ekologické stability
Změny vodní složky krajiny
Historické změny v síti vodních toků
Zaniklé rybníky a vývoj rybniční soustavy v dolním Podoubraví
Závěr
Přílohy
Seznam vyobrazení
Prameny a literatura
Summary
Rejstřík
Předložená práce pojednává o velmi zajímavém tématu historických změn využití krajiny dvou středočeských panství, kde se v minulosti projevovaly intenzivní snahy o komplexní úpravu druhotné struktury krajiny v duchu tehdejších ekonomických a estetických koncepcí. ... Práce je napsána svěžím jazykem, obsahuje četné historické postřehy a nepochybně představuje pozoruhodné historické dílo popisující zvláštní případy formování kulturní krajiny v Čechách. Přináší množství málo známých poznatků. Statistické informace z doby posledních tří staletí založené na analýze starých map a leteckých snímků pomocí technologie GIS jsou zde zjištěny vůbec poprvé a poprvé zveřejňovány. Celkově tak s historickým popisem dobře dokumentují postupné změny v kulturní krajině studovaného území. Obdobná práce je prozatím v ČR vzácností.
Z recenzního posudku: Doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.
Zájmová oblast je unikátní s ohledem na historické provázání funkcí krajiny a společnosti, zejména při skloubení ekonomických koncepcí a estetických funkcí krajiny, které usměrňovalo využití krajiny a vytvářelo její harmonický obraz ve dvou bývalých panstvích. Oceňuji podrobné zpracování předložené problematiky interdisciplinárním týmem badatelů, kteří předkládají řadu nových poznatků o vývoji využití krajiny v hlubokých a detailních historických souvislostech. Tento pohled na vývoj krajiny je u nás doposud ojedinělý. Velmi cenným je zejména detailní pohled na historii vývoje sídel a hospodářství v novověku a s tím spojené dopady a vliv na vývoj kulturní krajiny v zájmové oblasti.
Pozornost a ocenění si zaslouží metodický přístup práce a využité materiály (kapitola 3). V této kapitole jsou věcně popsány zdrojové materiály i možnosti získání dat z historických pramenů písemných, starých map a plánů, souborných mapových děl, ikonografických pramenů a historických leteckých snímků. Tato kapitola může být motivující i pro zpracování dalších území ČR s ohledem na řešenou problematiku.
Z recenzního posudku: RNDr. Karel Kirchner, CSc.