Sebeupálení studenta Jana Palacha na sebe strhává
opětovnou pozornost, a to i po čtyřiceti letech od doby, kdy se tak stalo. Mělo
v něm jít o znamení protestu, o snahu probudit ?svědomí? národa, který
vdůsledku invaze Sovětské armády a vojsk spojených socialistických armád
do Československa vsrpnu roku 1968 upadal do prohlubující se letargie. Je
dosud otevřenou otázkou, zda se vtomto případě jedná o sebevraždu,
hrdinství, nebo mučednictví. Kniha nabízí jedno zmožných hodnocení a
interpretací sebeupálení Jana Palacha zargumentačních pozic křesťanské
etiky.