Řecká klasická a především byzantská kultura na evropském Západě - zvláště pak v Itálii, měla velmi dlouhý život, který o dlouhá staletí překonal pád tzv. Ravennského exarchátu.

Jedním z aspektů této kultury byl rozvoj řeholního života, zvláště pak některých církevních řádů, které v sobě mísily prvky východní (byzantské) se západními. Peripetiemi vývoje takového typického řádu - totiž camaldolského, jeho misiemi z Itálie do střední Evropy po roce 1000, i příchodem Středoevropanů "zpět" do Itálie v bouřlivém, husitském 15. století se zabývá tato práce.