Písňová sbírka libeňského učitele Františka Homolky (1885-1933) představuje základní pramen z oboru městského folkloru v českých zemích. Obsahuje přes tři a půl tisíce záznamů písní a říkadel z různých regionů a lokalit Čech z první třetiny 20. století. V letech 1904-1929 Homolka sběratelsky pokryl také oblast do té doby zcela opomíjenou - Prahu a její periferie - a zaznamenal zde tradiční repertoár ve stadiu kontaminace pololidovými a městskými folklorními prvky.První svazek komentované kritické edice Lidových písní z Prahy ve sbírce Františka Homolky zahrnuje písně milostné, taneční, žertovné, vojenské a zpívaná vytrubování. Připojená studie obsahuje kapitoly věnované různým městským písňovým fenoménům a životu a sběratelskému odkazu Františka Homolky.