Kniha Nesplacená minulost. Řecko-německé vztahy ve stínu nacismu seznamuje čtenáře s doposud málo probádanou problematikou řecko-německých vztahů v období po druhé světové válce. Bohatě ilustrovaná historická studie přední české odbornice na moderní dějiny Řecka Kateřiny Králové je vůbec první ucelenou monografií na toto téma. Soustřeďuje se především na to, jakým způsobem se řecká společnost vypořádávala s dědictvím nacistické okupace, zvláště pak s otázkou potrestání válečných zločinů. Jednotlivá témata zkoumá v politické, socio-kulturní, ekonomické a právní rovině. Zdůrazňuje přitom, že i v tomto případě hrály klíčovou roli ekonomické zájmy. Dodnes probíhající soudní spory mezi řeckými oběťmi nacismu a spolkovou vládou rovněž ukazují, že téma zůstává i nadále živé. Přesahuje navíc dimenzi řecko-německých vztahů a ve své podstatě je aplikovatelné na zkušenosti ostatních států, jež byly obdobně postiženy nacistickou okupací.

Úvod

Řecko a Třetí říše
Řecko-německé vztahy v předvečer druhé světové války
Německá agrese
Řecké loutkové vlády a kolaborace
Zima 1941 až 1942
Od pádu Tsolakogloua po vládu Rallise
Kolaborace civilního obyvatelstva
Hospodářská exploatace
Nuceně nasazení
Politika teroru
Kommeno
Kalavryta
Distomo
Osud řeckých židů
Německá zóna a soluňští židé
„Konečné řešení“
Holocaust po kapitulaci Itálie
Válečné škody

Poválečná obnova Řecka
Od okupace k občanské válce
Právní rámec poválečného uspořádání Řecka
Stíhání řeckých kolaborantů
Právní úprava potrestání válečných zločinců
Humanitární pomoc a poválečná rekonstrukce
Červený kříž a UNRRA
Obnova židovské komunity
Opětovné navázání vztahů s Německem

Otázka potrestání nacistických zločinců
Mezinárodní angažmá
První fáze: potrestání
Druhá fáze: omilostnění
Třetí fáze: předání spisů
Případ Merten
Od procesu k propuštění
Mertenův protitah
Trestní řízení po předání spisů

Otázka poválečného odškodnění
Mezinárodní ujednání
Pařížská reparační dohoda
Londýnská dohoda o německých zahraničních dluzích
Nevládní iniciativy
Odškodnění obětí holocaustu
Soukromé iniciativy ve prospěch obětí nacismu
Globální dohoda o odškodnění
Bonnská dohoda
Rozdělovací zákon

Perspektivy řecko-německého vyrovnání po znovusjednocení Německa
Jednání na politické úrovni
Případ Distomo
Právo, politika, morálka

Závěr

Summary

Bibliografie
Archivní fondy
Sbírky normativních aktů
Soudní rozhodnutí
Elektronické dokumenty
Denní tisk
Interview
Autobiografie
Sekundární literatura

Rejstřík

Řešení problematiky vyrovnání poválečného Německa (v podstatě NSR, resp. SRN) komplikoval i poválečný vývoj - politické a státoprávní rozdělení Německa až do pádu železné opony a politické rozdělení Řecka občanskými válkami na přívržence monarchie a na odboj levice. Značnou pozornost věnuje autorka i řešení židovské otázky, které v Řecku probíhalo stejně krutě jako y jiných okupovaných státech. Dále se autorka podrobněji zabývá vyvrácením několika lokalit (z nich Distomo uzavřelo později partnerství s podobně postiženými Lidicemi), poválečnou obnovou těžce postižené země hladomor/ a zdlouhavým jednáním o potrestání nacistických zločinců, zejména případem rady vojenské zprávy v Soluni Mertena (od r. 1942) a snahou o vyrovnání po sjednocení Německa. Zde autorka upozorňuje, že v Soluni žila větší židovská komunita, která sem přišla po vyhnání ze Španělska v r. 1492, zachovala si zvláštní dialekt "ladino" a nazývala se Sefardité (vytvořeno z jména Efratha, které se nalézá v závěru Vidění proroka Abdijáše v Septuagintě).
Sevřeno st práce na německou okupaci Řecka za 2. světové války bez ohledu na problematiku spojenou s dalšími okupačními mocnpstmi (Itálie, Bulharsko) i bez ohledu na důvod vstupu německého vojska na řecké území (pomoc ústupujícím italským vojskům na albánské frontě) a tím zdržení bojů na ruské frontě a postižení německé armády ruskou zimou, umožňuje autorce striktní soustředění na hlavní problematiku, jejíž výklad si autorka klade za cíl.
Z výše uvedených důvodů mohu práci po doplnění rejstříkem a obrazovými přílohami doporučit k publikaci.

Z recenzního posudku: univ. prof. dr. R. Dostálová

---

Autorka se snažila formou historické studie objasnit, jakým způsobem se řecká společnost po druhé světové válce vypořádala s důsledky nacistické okupace, zvláště s otázkou potrestání nacistických zločinců a odškodnění obětí německé okupace. Problém byl zkoumán v politické, socio-kulturní, ekonomické a právní rovině v období od skončení druhé světové války až po znovusjednocení Německa v závěru 20. století. Přitom je třeba zdůraznit, že takto postavené téma nebylo v zahraniční historiografické literatuře doposud stále ještě dostatečně zpracováno a u nás nebylo řešeno prakticky vůbec.
Kniha se opírá o neobyčejně širokou pramennou základnu, v naprosté většině se jedná o prameny zahraniční. Odkazy na prameny dokládají mimořádnou heuristickou práci, kterou musela autorka při shromažďování podkladů a informací vykonat a zároveň svědčí i o jejích velmi dobrých jazykových znalostech a širokých mezinárodních odborných kontaktech, které si v průběhu zpracovávání studované problematiky vytvořila.
Vedle podání bohaté faktografie řecko-německých vztahů po druhé světové válce si na publikaci vážím také její snahy o objasnění složitých právních souvislostí zkoumaných problémů. Bylo třeba velké houževnatosti a trpělivosti, aby byla zachycena a odstupňována geneze sledované otázky a zároveň, aby byly správně pochopeny po věcné i jazykové stránce všechny její právní nuance (práva soukromého, veřejného, mezinárodního). Přitom právě toto úsilí bylo nezbytné pro poznání a zhodnocení specifik poválečných řecko-německých vztahů. Soudobé moderní evropské dějiny nelze popravdě kvalitně zpracovávat mj. bez reflexe právního kontextu. Velká část historiků a politologů však právní aspekty dějinných procesů v Evropě po druhé světové válce nereflektuje, či jim věnuje jen okrajovou pozornost. Proniknout do nich bývá nesmírně pracné, proto se jim historici a politologové většinou vyhýbají.
Ocenit na monografii je třeba i tu skutečnost, že ji lze pokládat nejenom za hodnotný příspěvek k poznání historie řecko-německých vztahů, ale také díky dobrému zasazení sledované problematiky do širokého kontextu poválečných mezinárodních vztahů (vlivů studené války, prvotního západoevropského propojování v 50. a 60. letech i procesu pozdějšího sjednocování Evropy na přelomu 80. a 90. let) také jako cenný vklad pro poznání celkového fungování postupně se integrující Evropy. Na základě detailů, které K. Králová odhalila ze zákulisí německé, řecké i evropské politiky a jednotlivých politických a právních institucí, si vnímavý čtenář doplní své představy o míře "vysokých ideálů" majících po druhé světové válce vliv na utváření hospodářských vazeb mezi vyspělými západoevropskými státy a do té doby chudými zeměmi středomořské oblasti a celá tato problematika tím získá mnohem reálnější kontury.
Publikace Kateřiny Králové má promyšlenou strukturu a vyznačuje se také vysokou jazykovou a stylistickou úrovní. I přes velkou složitost, zejména právních problémů, kterými se zabývá, je srozumitelná a dobře se čte!
V uplynulém roce plnilo stránky zahraničních i českých novin množství článků o velkých finančních a ekonomických problémech Řecka a v souvislosti s tím i o mimořádné roli Německa v procesu poválečného rozvoje řeckého hospodářství a začleňování Řecka mezi rozvinuté evropské státy. Vydání knihy o moderní historii řecko-německých styků se mi v těchto souvislostech jeví jako stále velmi aktuální. Publikace může být zároveň také ukázkou dobře aplikované moderní metodologie, kdy kombinací historiografických, politologických a právních přístupů vznikl mimořádně zdařilý (komplexní) výpovědní celek.

Z recenzního posudku: doc. PhDr. Ladislav Hladký, CSc.