Monografie je věnována neobyčejné osobnosti Adolfa Kajpra SJ (1902–1959), muže, jehož mezi věřícími katolické církve provází pověst světce a mučedníka. Představuje jeho životní osudy i jeho bibliografii a předkládá svědectví pamětníků o této mimořádné postavě českých církevních dějin. Podrobněji se zastavuje u listu Katolík. Konstatuje, že vznikl za první republiky jako list Katolické akce a za války byl zastaven. Objasňuje, že byl r. 1945 obnoven, ovšem jenom proto, že jeho vydavatel nabídl své prostředky podstatně novému projektu, jehož nositelem se stal Adolf Kajpr. Vysvětluje, jak to bylo s periodicitou, nákladem, redakcí, autory a rubrikami. Představuje program a metodu, které mu Kajpr spolu se svými spolupracovníky vytkl. Konkrétní výsledky jejich snažení podchycuje bibliografie periodika, jež sleduje jak obsah jednotlivých čísel, tak i jednotlivé autory. Zvláštní pozornost je potom věnována tomu, jak Kajpr rozuměl vztahu mezi křesťanstvím a společností. Všímá si, že jeho uvažování o společnosti mělo východiska v christocentrickém pojetí lidské existence a že jeho druhým, zkušenostně ověřeným pilířem byla kritika atheistického humanismu všeho druhu, zejména ovšem – jak doba velela – komunistického. Kajpr přitom ve svém sociálním smýšlení dospěl až k otevřeným sympatiím k tomu, co lze v jeho stopách nazvat křesťanský socialismus. Z těchto premis pak lze porozumět tomu, jak má podle něho katolík rozumět společnosti, resp. státu, a jaké jsou konstitutivní prvky křesťanského vztahu k politice.
Autor Vojtěch Novotný (1971) působí jako docent dogmatické teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Úvod

Část první Adolf Kajpr Sj (1902-1959)
1. Dětství a mládí (1902-1928)
2. Řádová formace (1928-1937)
3. První veřejné působení (1937-1941)
4. Vězeň nacistické diktatury (1941-1945)
5. Druhé veřejné působení (1945-1950)
6. Vězeň a mučedník komunistické totality (1950-1959)
6.1 Zatčení a příprava procesu
6.2 Věznění a smrt
6.3 Dvojí pohřeb
6.4 Soudní rehabilitace
7. Písemné dílo

Část druhá Katolík: list pro kulturu a život z víry (1945-1948)
1. Vznik
2. Nový začátek
3. Periodicita, náklad, redakce, autoři, rubriky
4. Zánik
5. Program a metoda

Část třetí Křesťanství a společnost
1. Christocentrická východiska
2. Kritika ateistického humanismu
3. Křesťanský socialismus
4. Poměr katolíka ke státu a politice
5. Ilustrace: postoj k Němcům

Část čtvrtá Přílohy
1. Veřejné působení
2. Reakce na nacismus
3. Vězeň nacistické diktatury
4. Vězeň a mučedník komunistické totality
4.1 Vyšetřování
4.2 Soud
4.3 Dotazník
4.4 Pankrác
4.5 Mírov
4.6 Valdice
4.7 Leopoldov
4.8 Smrt
5. Dovětek Seznam zkratek

Část pátá Bibliografie Adolfa Kajpra SJ
1. Publikace
2. Rukopisy

Část šestá Bibliografie periodika Katolík: list pro kulturu a život z víry (1945-1948)
1. Bibliografie obsahová
2. Bibliografie autorská

Seznam použité literatury
1. Archivní prameny
2. Publikované prameny a edice dokumentů
3. Periodika
4. Sekundární literatura

Obrazová příloha
Resumé
Abstract

Je třeba vysoce ocenit, že se Vojtěch Novotný si pro téma své monografie vybral velice záslužné a potřebné téma, týkající se biografického zachycení výrazné osobnosti českého katolického života i spirituálního myšlení, kněze a novináře Adolfa Kajpra, jenž se stal obětí nacistické i komunistické perzekuce. Novotného práce navíc potvrzuje signifikantní trend historického bádání posledních let, který ukazuje, že v rámci biografií lze říci mnohé nejen o zkoumané osobnosti, ale především o době, v níž žila, a která ji ovlivňovala. O Adolfu Kajprovi, stejně jako o mnohých dalších osobnostech, utvářejících podobu české katolické prostředí 20. století, by bylo možné vyprávět celou řadu příběhů, jež v sobě odráží složité peripetie dobového církevního, duchovního i společenského vývoje. Jednotlivé kapitoly podávají velice plastický obraz jeho života, inspirační a ideové zdroje a prezentují velmi dobře formy, v nichž se Kajpr realizoval. Autor tak zmiňuje jeho sociální a rodinný profil, činnost v rámci jezuitského řádu, působení v rámci mládežnických skupin, ale také jeho osudy v nacistických a komunistických věznicích. V popředí Kajprových aktivit však jednoznačně stojí jeho působení jako iniciátora a vydavatele časopisu Katolík (1945-48). Vojtěch Novotný tak analyzuje Kajprův život a tvorbu v zorném úhlu způsobu psaní tohoto periodika, které sice mohlo svobodně šířit své názory pouze necelé tři roky (prosinec 1945 -únor 1948), ale stalo se nepřehlédnutelným fenoménem doby. Je logické, že pasáže, které se věnují této části Kajprova života, zaujímají v knize ústřední místo. Signifikantním jevem poválečné éry, kdy začal obnovený časopis „Katolík" vycházet, byl vzrůstající vliv KSČ na společenské dění, daný i tím, že většina komunistických představ o novém uspořádání československého státu byla akceptována do Košického vládního programu. Nové mocenské poměry a společenské transformace generovaly také témata, jimiž se Kajpr, ale spolu s ním i další autoři na stránkách Katolíku zabývali. Autor se v rámci předložené monografie pokouší úspěšně analyzovat vztah mezi křesťanstvím a společností, a to i v rámci teologicko-filosofických reflexí a východisek Kajprovy tvorby (ocenit je třeba i přílohovou část, která obsahuje nejen Kajprovy texty, ale také bibliografii článků v Katolíku, což může zasloužit případným zájemcům o další studium). Vojtěch Novotný tematizoval mimo jiné diskuse, zabývající se například vztahem křesťanství a marxismu či kritikou ateistického humanismu .
Na základě autorovy analýzy periodika „Katolík" a působení Adolfa Kajpra v jeho rámci lze do velké míry rekonstruovat dynamický vývoj českého katolického prostředí v době politických a sociálních zvratů po druhé světové válce až do nástupu komunistického režimu v únoru 1948. Navíc můžeme rozeznat, jakým způsobem se konfesní katolické prostředí vymezovalo к podstatným okruhům společenského dění a jak se pokoušelo nahlédnout politické a sociální skutečnosti optikou teologických diskurzů.

Z recenzního posudku: Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.

---

Předložený text Vojtěcha Novotného je dalším z řady jeho prací, v nichž systematicky mapuje dramatické osudy české katolické teologie za obou totalitních režimů 20. století (viz dvoudílná monografie Teologie ve stínu a Katolická teologická fakulta 1939-1990 z roku 2007) a objevuje pro sebe i pro veřejnost její zásadní protagonisty (habilitační práce o Josefu Zvěřinoví Teologicky žije člověk z roku 2008). Tentokrát svou pozornost zaměřil na jednu z nejoriginálnějších osobností, jezuitského kněze Adolfa Kaj pra, který jako ryzí svědek víry svým životem, kazatelskou a exerciční činností a zejména publicistikou byl nekompromisním odpůrcem nacismu i komunismu, strávil téměř 14 let v jejich koncentračních táborech a věznicích a v září 1959 zemřel v Leopoldově.
V. Novotný staví svou práci na rozsáhlém archivním výzkumu a pečlivé excerpci řady časopisů, do kterých Kajpr přispíval nebo je přímo redigoval. Z nejrůznějších dílčích zdrojů se mu podařilo sepsat Kajprův celistvý životní příběh s důrazem na léta perzekuce (část I.) a především přiblížit jeho nej významnější počin, tříleté redigování časopisu Katolík, jemuž Kajpr vtiskl svou nezaměnitelnou pečeť křesťanské ryzosti, občanské angažovanosti a životního realismu (část III.). Ocenění si zaslouží i chronologicky řazená svědectví zejména od spolubratrů jezuitů a spoluvězňů (část IV.), přibližující charakteristické rysy Kajprovy osobnosti, jeho styl uvažování a jednání a vyhraněné postoje navzdory všem rizikům. Mimořádný přínos pro současné i budoucí zájemce a badatele představuje rozsáhlá bibliografie identifikovaných textů A. Kajpra (část V.) a kompletní obsahová i autorská bibliografie periodika Katolík z let 1945-1948 (část VI.).
Je užitečné poukázat na významnost tohoto závažného a poměrně komplexního tématu, na způsoby jeho (ne)řešení, na určité kontroverze, které to s sebou nese, na možné implikace pro školu a školskou politiku, rozvoj školy jako takové atd. Je to jistě vděčné téma pro rozvoj i výzkum, kupodivu zatím spíše opomíjené Je to téma, které lze nahlédnout perspektivou pedagogicko-, sociálně- či vývoj ově-psychologickou, ale i perspektivou školsko-politickou, manažersko-organizační, jistě ne naposledy i perspektivou pedagogickou (výchovně-vzdělávací) atd. Autoři se věnují některým z nich, těžiště přitom kladou na pohled pedagogický.

Z recenzního posudku: PhDr. Jan Stříbrný