Kniha Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody si klade za cíl podívat se na problematiku boje proti kůrovci na Šumavě z hlediska biologie ochrany přírody. Seznamuje čtenáře s obecnými otázkami ochrany přírody se zvláštním zřetelem ke specifickému charakteru Národního parku Šumavy. Přináší nové exaktní vymezení výškové zonace šumavských lesů, jež je zásadní jak pro pochopení jejich funkce a vzhledu v různých nadmořských výškách, tak pro diferenciaci přístupu k jejich ochraně v závislosti na takto určených zónách. Samostatné kapitoly jsou pak věnovány životu a populační dynamice lýkožrouta smrkového, jeho vlivu na šumavské ekosystémy i volbě vhodného lesního managementu v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou. Publikace zároveň přináší řadu konkrétních příkladů z území NP Šumava. Obrací se tak na širokou škálu čtenářů od poučených laiků přes politiky až po pracovníky ochrany přírody a odbornou čtenářskou obec.

Předmluva (B. Moldan)
Poděkování

1. Úvod
2. Proč chráníme určitá území
3. Chráněná území a zásady při jejich vytváření
4. Přírodní podmínky a biodiverzita Šumavy
5. Model lesních vegetačních stupňů a smrk na Šumavě
6. Ochrana přírody na Šumavě: historie a současnost
7. Biologie a bionomie lýkožrouta
8. Populační dynamika lýkožrouta
9. Vliv lýkožrouta smrkového na lesní ekosystém
10. Lýkožrout a management lesů (nejen) v národním parku
11. Příklad chybného managementu – oblast Ptačího potoka v NP Šumava
12. Lýkožrout smrkový a tetřev hlušec – potenciální dopady lesnických zásahů v oblastech Ptačího potoka a Jezerního hřbetu v NP Šumava (R. Fuchs, P. Šípek)
13. Ochrana přírody na Šumavě: výhled do budoucna (Z. Křenová, J. Hruška)
14. Některé mýty o šumavských lesích
15. Závěr

Dodatek
Slovníček pojmů
Literatura
Summary
Rejstřík
O autorech

Kniha se svým obsahem vymezuje k jednomu z nejzávažnějších tématu - vlivu zásadního biotického činitele - lýkožrouta smrkového - na lesy Šumavy. Není pochyb o tom, že takovéto odborné práce jsou nanejvýše žádoucí, jen precizní a objektivní vědecká práce může přinést tolik potřebné pochopení problému a přísun kvalitních podkladů pro další osud parku.
Problém je zasazen do širšího kontextu problematiky ochrany území. Ten přibližují první dvě kapitoly. Domnívám se, že se jedná o průlomový počin. Progrese ztrát biologické rozmanitosti a nárůst lidské populace a jejich potřeb, analogie s příklady hromadných vymíraní. To jsou velmi významné vklady publikace.
Rovněž problematika vytváření chráněných území - hutně a moderně zpracované téma. Za velmi vhodné považuji i uvedení významné funkce národních parků - význam pro vědecké poznaní. Tento aspekt je nutné výrazně zdůrazňovat, protože je zlehčován a ba i opomíjen oproti sjezdovkám a pivnicím.
Mohu konstatovat, že publikace "Vliv lýkožrouta smrkového na lesy Šumavy" je vysoce aktuální a autorům se povedla. Kniha je argumentačně silná, je opřena a skutečně vědecké poznatky a její vydání je nanejvýše žádoucí. Ukazuje na nesmírný význam priorit národního parku jako místa promyšlené a intenzivní ochrany přírody. To je právě ona "společenská služba", kterou parky přinášejí.

Z recenzního posudku: Prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc.

---

Rozhovor s profesorem Kindlmannem.