Kniha představuje první významný pokus o formulaci klíčových tezí k tomuto tématu v české historiografii. Zatímco dějiny žen, potažmo genderu orientovaného na výzkum žen, se v porevolučním domácím dějepisectví staly etablovaným směrem bádání, studium muže, konstruování mužství a proměn mužské identity poněkud zaostává.

A to přesto, že zahraniční historiografie začala od sedmdesátých a osmdesátých let 20. století významně upozorňovat na důležitost výzkumu maskulinity.