Autor uvádí na českou filosofickou scénu koncept kritické racionality významného německého filosofa Hanse Alberta. Představuje postupně Albertovu kritiku předních moderních teologů dvacátého století (R. Bultmanna, G. Ebelinga, H. Künga a J. Ratzingera) a v závěru se vůči ní v některých bodech vymezuje.

Text by měl zaujmout zejména ty, kterým není lhostejná polemika mezi ateismem a křesťanstvím, vedená na vysoké filosofické úrovni moderního teologického diskursu.