Co si představit pod pojmem literární dandysmus? Románové postavy s dandyovskými rysy známé z děl Stendhalových a Balzakových? Nebo typické formy a styly, jakými psali dandyové-spisovatelé Byron, Baudelaire, Musset, Sue, Huysmans či Wilde? A konečně neevokují spojení dandysmu a literatury první teoretické studie snažící se vystihnout povahu dandyů z pera Balzaka, Barbeye d'Aurevillyho a Baudelaira přinášející definice jejich "elegantního života" či odkrývající jejich duchovní rozměr? Na všechny tyto otázky odpovídá ve francouzštině napsaná a vydaná historicko-teoretická práce německé romanistky a historičky literatury K. Beckerové, která sleduje jak povahu původního, mondénního dandysmu, jenž se zrodil v sociálním prostoru anglické společenské smetánky, tak utváření raného francouzského dandysmu literárního i vývoj všech vnějších a vnitřních vazeb těchto dvou poloh. Obě větve dandysmu představuje autorka v mnoha ohledech nově, dokazuje například relativnost vázanosti dandysmu na neomezené finanční zdroje. Nejen objev zevnějšku rafinované jednoduchosti nastolený G. Brummellem, ale především literární dandysmus spojuje s omezenými životními podmínkami, ba nouzí. Dandy-literát se chápe možnosti promítnout svůj typický životní postoj a estetický ideál do literárního díla a tak si také zajistit živobytí. Ostatně jeho dílům vděčí proud dandysmu za své ukotvení, za možnost být permanentním zdrojem reflexe.
Přestože dnes nejsou ojedinělé názory, které ukazují na možné reprezentanty "nového dandysmu" 20. i 21. století, autorka patří k těm, kdo se dívají na tuto možnost spíše s rezervou, ve své práci se soustřeďuje na fenomén dandysmu od jeho zrodu na sklonku 18. století až po jeho relativní zánik daný první světovou válkou.

ÚVOD - DANDYSMUS, SPOLEČENSKÝ A LITERÁRNÍ FENOMÉN 19. STOLETÍ
Pokus o definici dandysmu
Stručné dějiny pojmu "dandy"
Dandysmus jako literární diskurz

1. ZAČÁTKY DANDYSMU
Stvoření anglického dandyho - Beau Brummell
Lord Byron, první dandy básník
Přesun na kontinent. "Londýnští dandyové" v Paříži
Alfred d'Orsay, prostředník mezi kulturami

2. PRVNÍ DANDYOVÉ LITERÁTI VE FRANCII
Společenský dandysmus a literární dandysmus
Chateaubriand, otec literárních dandyů?
Alfred de Musset, dítě svého věku
Eugene Sue, dandy a socialista

3. DANDYOVÉ ROMÁNOVÉHO SVĚTA
Stendhal a Julián Sorel. Egotistický dandy
Typy dandyů v Balzakově díle

4. TEORIE DANDYSMU
Barbey d'Aurevilly aneb nesnadné hledání definice
Charles Baudelaire: "Jistý kult sebe samého"

5. DEKADENTNÍ DANDY A ESTÉT SKLONKU STOLETÍ
Dandysmus v období Belle Époque
Robert de Montesquiou a dekorativní styl
Joris-Karl Huysmans, estétství a neuróza
Villiers de l'Isle-Adam aneb triumf artefaktu

6. VRCHOL A ÚPADEK DANDYSMU
Oscar Wilde a skandál posledního anglického dandyho
Nostalgie a kritika dandysmu u Marcela Prousta

ZÁVĚR:
KONEC DANDYHO VE 20. STOLETÍ. "HVĚZDA, KTERÁ KLESÁ"

Seznam literatury

Jmenný rejstřík

Předmětem autorčina zájmu je ovšem také jádro dandysmu, ona sebetvorba, " the making of me", tedy dandy a jeho osobnost převedená do zevnějšku, chování, a, jak zdůrazňuje Barbey d'Aurevilly "celého způsobu bytí", к němuž patří i duchovní rozměr praktikujícího ("empirického") dandyho. Proto se v knize objeví partie věnované příkladným londýnským a pařížským dandyům Georgi Brummellovi, Alfrédu d'Orsay a Robertu de Montesquiou. Autorčin pohled je veden snahou vyložit povahu a peripetie jak původního mondénního dandysmu, který má původ v sociálním prostoru "night life" Anglie, tak i dandysmu literárního a všech vnějších a vnitřních vazeb těchto dvou poloh. Celé hnutí se odehrává mezi těmito dvěma verzemi dandysmu, který je vcelku vědomou individuální, ba hrdinskou formou bytí (hrdinství tomuto postoji připisuje Baudelaire), když na principu autostylizace, kultu krásy a originality staví svou opozici proti společnosti, která dává přednost banální poživačnosti, utilitárnosti a nastupující uniformitě. Obě větve dandysmu sleduje Beckerová v mnoha ohledech nově. Dokazuje například relativnost vázanosti dandysmu na neomezený kapitál. Nejenom pověstná jednoduchost, neokázalý styl zevnějšku dandyů, ale právě literární dandysmus je produktem nedostatku, ba chudoby. Dandy, pokud má příslušné schopnosti, se chápe možnosti zajistit své živobytí uměleckou produkcí, a tak se promítne do literárních děl i jeho typický životní postoj a ideál. O co je literární dandysmus hmotně chudší, o to je duchovně náročnější. A také z této strany - z dandysmu literárního přijde legitimita dandysmu vůbec. Beckerová cituje Lemaira: co je zpočátku hra, se stává filosofií a dosahuje vysoké morální a estetické kvality, aby dosáhla až k umělecké formě.
Zpracování Literárního dandysmu ve Francii 19. století je původní studií Karin Becker. Autorčina praxe z vysokoškolských přednášek zřejmě přispěla к velmi důsledné, chce se říci "německé" soustavnosti výkladu a precizní argumentací i vnitřní provázanosti referencí. Tento rys ocení jistě odborná část veřejnosti a studenti. Pro základní téma a přístupnost styluje vhodná i pro běžného čtenáře.

Z recenzního posudku: PhDr. Helena Jarošová