... Nesnažíme se nastínit novou teorii. Pouze pozorně čteme časopisecké příspěvky, posuzujeme kompozici jednotlivých čísel nebo ročníků, zamýšlíme se nad významovými a stylistickými posuny původních děl v českém prostředí.

Přes značný časový odstup se pokoušíme rekonstruovat různé úrovně a typy našeho vnímání, jak se rýsovaly během zhruba čtyř vývojových etap:
1. Zakladatelského období časopisu v letech 1956-1963,
2. komunikačně diferenciačního období v letech 1964-1970,
3. normalizačně virtuálních úprav periodika v letech 1971-1989 a
4. názorově pluralizovaného vedení dvouměsíčníku v letech 1990-1996.

Rozlišujeme přitom dobová očekávání a čtenářskou konkretizaci textů u tzv. laiků - u běžného publika, vnímajícího každý překlad jako "český" text - a dobová očekávání spolu se čtenářskou konkretizací textů u vnímatelů "znalců" - osob zabývajících se literaturou profesionálně, někdy v roli překladatele, jindy v roli redaktora, komentátora, kritika.

Všímáme si však i přechodných úrovní a typů recepce, např. čtenářů-hobbistů, konkurujících svými znalostmi mnohým odborníkům, anebo věnujeme pozornost literárním kritikům, posuzujícím polský text ze srovnávací česko-polské perspektivy. V každém případě do procesu "reinterpretace již interpretovaného" vstupujeme s vědomím, že pokračujeme v otevřeném významovém dění a realizujeme gadamerovskou fúzi horizontů: minulého i dnešního vnímání polských děl v českém a polském kontextu.