Slovník sleduje historický a prosopografický vývoj, jímž prošla teologická fakulta pražské univerzity v l. 1891–1990. Je složen ze tří samostatných částí: Martin Vaňáč: Teologická fakulta české univerzity v Praze (1891–1950), Vojtěch Novotný: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze (1950–1990), Miroslav Kunštát: Teologická fakulta německé univerzity v Praze (1882/91–1945). Snahou autorů bylo oživit vzpomínku na řadu často neprávem zapomenutých osobností českého a sudetoněmeckého katolicismu a připomenout touto formou někdejší unikátní dvojjedinost katolické církve v českých zemích, která se navzdory nadnárodně založeným, předmoderním institucím a strukturám stále více ubírala odlišnými cestami. Katolicismus sudetoněmecký směřoval ze sterilního austrokatolického „zajetí“ do lůna nábožensky i teologicky dynamické církve německé (silný exogenní náraz let 1938–1945 tento proces násilně urychlil), katolicismus český pak do specifické diasporní situace extrémně sekulární poválečné společnosti.

Vojtěch Novotný – Martin Vaňáč – Miroslav Kunštát
Slovo úvodem

Martin Vaňáč
Teologická fakulta české univerzity v Praze (1891/1892–1950)
Historický úvod
Biografická hesla

Vojtěch Novotný
Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze (1950–1990)
Historický úvod
Biografická hesla

Miroslav Kunštát
Teologická fakulta německé univerzity v Praze (1882/1891–1945)
Historický úvod
Biografická hesla

Zkratky
Jmenný rejstřík

Autoři se vydali na půdu výzkumu, která je probádána jen minimálně. Dnes sice existují slovníky a obdobné příručky různého druhu, theologické fakulty pražských universit zatím jako celek (na rozdíl od lékařů či právníků) zmapovány nebyly. Pokud bychom tedy posuzovali pouze „biografické části“, jedná se jednoznačně o práci jedinečnou, řadu z uváděných osobností nenajdeme v žádném existujícím lexiku. Současně jsou systematicky, s ohledem k zadání, podchyceny všechny osobnosti, které na katolických fakultách Karlova učení (českém i německém) působily, takže slovník podává obraz o celkovém personálním zajištění fakulty, resp. fakult. Tři řady biogramů poskytují tedy jak informace o jednotlivcích, tak i o celku.
Autoři se vydali šťastnou cestou, když ke svým úsekům připojili vyčerpávající studie, v nichž sledují organizační proměny a politiku obsazování či neobsazování stolic, a to v širším kontextu. Tohoto modelu využila ve svých dějinách modifikovaně právnická fakulta (projekt, K. Malého, který sledoval proměny právnického myšlení v chronologicky dělených etapách a připojil i slovník významných osobností českého /i německého/ právního okruhu), lékařský slovník existuje samostatně (projekt P. Svobodného a L. Hlaváčkové, separátně pro českou universitu ve dvou oddělených periodách a zvlášť pro německé učitele asistenty počínaje), nezávisle na řadě studií i monografií k otázkám dějin lékařských fakult z pera týchž autorů.
Zvolené řešení, tj. oddělení české a německé části (fakulty) theologie, kdy česká část je rozdělena s ohledem na poválečný vývoj do dvou řad, přičemž každá perioda je uvedena obsáhlou studií pokládám za ideální. Nejen autoři hesel o českých vyučujících zmapovali celé životopisy, ale i M. Kunštát dohledal osudy německého akademického sboru i po roce 1945, kdy jednotliví učitelé museli hledat uplatnění mimo český region.
Všichni tři autoři se vyznačují dokonalou znalostí pramene a jejich biografická hesla vhodně korespondují s úvodními studiemi.
Práce je nepochybně významným příspěvkem nejen k dějinám theologie a její výuky na pražských fakultách, ale i významným příspěvkem ke kulturním i politickým dějinám českých zemí. Tato skutečnost není dána jen obecně uznávaným kulturním významem theologie pro každou společnost či jejím klíčovým místem v rámci universitní hierarchie oborů, ale i významem jednotlivých osobností pro politický vývoj Československa. V období první republiky se výrazně angažovala část profesorů v politickém vývoji, po roce 1948 se stala řada z nich obětí politické persekuce. To je jeti další z důvodů, které podtrhují význam předkládané práce, která otevírá dveře dalšímu bádání.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D.