"Kmenový lid" hrál vždy důležitou roli v laoských společenských procesech. Horská etnika měla specifické postavení již v ekonomice a společnosti tradičních laoských knížectví, müangů, a v království "Milionů slonů", Lan Sángu (1353-1707).
Francouzská koloniální politika (1893-1954) se vůči těmto etnikům vyznačovala nezájmem a exploatačními strategiemi, jež vedly k jejich povstáním, spojeným s fenoménem mileniálních hnutí. Během 2. světové války a 1. války v Indočíně (1946-1954) Francouzi začali zařazovat horaly do paravojenských jednotek komandos. Zrodilo se rovněž moderní nacionalistické a levicové hnutí.

V období královské vlády (1954-1973) prováděli jak Američané, tak komunisté z organizace Pathét Láo mobilizaci horalů pro "tajnou válku v Laosu". Těmito událostmi byla tragicky zasažena zejména etnická skupina Hmongů.

Po nástupu komunistů k moci v roce 1975 vyvolala tvrdá politika laoské vlády sociální a hospodářskou krizi, která měla na život horalů tíživý dopad. Mnoho jich emigrovalo, v zemi operovaly protivládní partyzánské skupiny. Po odstartování vlny reforem ťin tanakán maj ("nového myšlení") v roce 1986 se hlavními tématy národnostní politiky laoské vlády staly likvidace ozbrojené opozice, přesídlování příslušníků horských etnik do nížiny, industrializace, omezování kopaničářského zemědělství a produkce opia.

Tyto projekty jsou nezřídka slabě zabezpečeny a vedou k destrukci tradičních komunit horalů. V horách se objevují antisociální jevy jako prostituce, obchod s lidmi, zneužívání drog. Kultury laoských horalů jsou silně ohroženy.