Titul Soudobé dějiny v pohybu. Rakouský výzkum dějin 20. století (Zeitgeschichte in Bewegung. Die österreichische Erforschung des 20. Jahrhunderts) popisuje vývoj a situaci rakouské historiografie soudobých dějin a klade si za cíl nabídnout širšímu okruhu zájemců vhled do rakouské „krajiny“ výzkumu zejména dějin nacistického a poválečného období. Jiří Pešek stručně načrtl kontury vývoje oboru. Následující dvě studie (Hanns Haas a Maria Mesner) věnují pozornost relativně novým tematickým polím výzkumu: regionálním soudobým dějinám a historiografii žen. Druhou část publikace tvoří tři interview s výraznými, přitom zaměřením badatelských zájmů odlišnými – vídeňskými – protagonisty oboru (Gerhard Botz, Gernot Heiss, Oliver Rathkolb).

Předmluva
Natascha Grilj

Úvod
Jiří Pešek – Oliver Rathkolb

I. STUDIE

Rakouský výzkum soudobých dějin a jeho protagonisté
Jiří Pešek

Soudobé dějiny zemí – regionální soudobé dějiny
Hanns Haas

Zavrhovaný obor a podivné vztahy: dějiny žen a gender history v rakouských soudobých dějinách
Maria Mesner

II. INTERVIEW

„V cizině si uvědomíme svoji vlastní identitu“
Interview Jiřího Peška a Niny Lohmann s Gerhardem Botzem

„Rozumět lidem v jejich jednání a rozporuplnosti“
Interview Jiřího Peška s Gernotem Heissem

„Od úzce pojatých národních dějin ke komparativním evropským a mezinárodním dějinám“
Interview Jiřího Peška s Oliverem Rathkolbem

III. MEDAILONY

Gerhard Botz
Hanns Haas
Gernot Heiss
Maria Mesner
Oliver Rathkolb
Jiří Pešek

Seznam zkratek

Bibliografie

Summary

Jmenný rejstřík

Publikace navazuje na cyklus přednášek, který proběhl na půdě Rakouského kulturního fóra pod názvem "Rakouská historiografie soudobých dějin dnes". Je uvozena analytickou studií Jiřího Peška, dále obsahuje medailony předních rakouských historiků soudobých dějin, jejich studie (např. M. Haas, M. Mesner) a rozhovory s některými z nich (viz níže). Práce tak poskytuje rozbor jednotlivých témat "soudobých dějin", vazby těchto témat na celorakouské čí naopak zemské prostředí, ukazuje i to, jak se vlastně rodí chronologické ohraničení "soudobosti" při vymezování "soudobých dějin" a (mj. i prostřednictvím medailonů a rozhovorů - viz níže) ukazuje osobní cestu některých rakouských historiků k tématům soudobých dějin. (V tomto posledně jmenovaném bodě by mohla zčásti být zajímavou paralelou ke snahám Gerta Dressela dělat "historickou antropologii historických antropologů.) Kromě přehledné orientace v jednotlivých problémech (rakouských) soudobých dějin tak je lektorovaná publikace i zajímavým příspěvkem k teorii dějepisectví (např. k otázce, jak se v historiografii vlastně nastolují či objevují "legitimní", tj. "bádání hodná" témata).

Pro české historicko-vědní i pro širší (nejen české) společenské prostředí považuji tuto publikaci za velmi přínosnou a potřebnou. Zajímavým, přinejmenším alespoň - takříkajíc -“dvouvrstvým“ (analytické studie a rozhovory) způsobem mapuje to, jak se v rakouské společnosti vytvořila a strukturovala historiografie soudobých dějin, jak vyrůstala jednak z „vnitří logiky“ oboru, ale také z nálad, prožitých zkušeností, postojů rakouské společnosti (resp. společností v různých spolkových zemích), jak volba soudobé tematiky úzce souvisí se (individuálně rozmanitými) snahami tyto pocity, nálady a zkušenosti racionalizovat (tj, v politickém ohledu vytvořit jakousi síť věcných, na důvěře založených vztahů; v oblasti vědeckých bádání je racionalizovat pomocí jejich převedení na jasně a zřetelně artikulovaná témata, která se dají přesněji pojmově uchopit). Obraz tohoto vyrůstání historiografie soudobých dějin z jakéhosi „socio-kulturního pole“ společnosti velmi pěkně ukazují právě zařazené rozhovory (Jiřího Peška s Gernotem Heissem a s Oliverem Rathkolbem).

Z recenzního posudku: Jan Horský