Pøed dvìma sty lety se Èeši zaèali vìdomì promìòovat v moderní politický národ. Bìhem evoluce roku 1848 znìlo také v Praze ono heslo "Celá Evropa na nás hledí!", dosvìdèující, že se vznikající èeské politické elity považovaly za autonomního aktéra celoevropského dìní.

Tento proces pozdìji vyústil v plné obnovení èeské státnosti ve formì republikánského Èeskoslovenska. Následné dynamické tøicetiletí 1918-1948 pak pøedstavovalo klíèovou epochu sebereflexe èeských politických, intelektuálních a kulturních elit ve vztahu k Evropì i oné geopolitické dichotomii Západ-Východ.

Kniha vycházející u pøíležitosti 10. výroèí èlenství Èeské republiky v Evropské unii poukazuje prostøednictvím myšlenek známých i opomíjených osobností na skuteènost, že reflexe evropanství pøedstavovala vždy nedílnou souèást mnohovrstevnaté èeské existence.