Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou. Zatímco dvacátá léta byla ve znamení zásahů do jejich vnitřního života ze strany vítězného císaře Ferdinanda II. a jeho tábora, následující dvě desetiletí byla dobou bezprostředního válečného ohrožení a vytváření obranných mechanismů vůči němu. Kniha, kterou držíte v rukou, sleduje vliv konfesijních a politických zápasů první poloviny 17. století na praxi správy českých měst ve dvou rovinách. Zemský kontext zohledňuje hlavně královská města jako samostatný zemský stav a zároveň přesně vymezenou část české urbánní sítě, bezprostředně podléhající centrálním úřadům (podkomoří, česká komora, apelační soud). Nejčastěji zastoupeným dobovým typem urbánního sídla ale bylo poddanské město či městečko čítající maximálně několik set domů. Představu o míře rozdílných i shodných rysů správy různých typů měst umožňuje lokální sonda do oblasti Polabí, zahrnující tři sídla na středním toku řeky: Nymburk jako královské město, Brandýs nad Labem jako vrchnostenské město a Čelákovice jako menší vrchnostenské městečko. Na této mikrohistorické rovině se sledování správních struktur protíná s konkrétními osudy představitelů místních politických a intelektuálních elit.
Obsáhlá kniha M. Ďurčanského, podstatně rozšiřující text jeho před pěti lety úspěšně obhájené disertace, se (snad až zbytečně) vydává za pouhý standardní popis a analýzu vývoje městské správy a městských kanceláří měst Nymburka, Brandýsa nad Labem a Čelákovic. Je to však daleko důsažnější práce, spojující lokálně analytické a regionálně či dokonce celozemsky syntetisující hledisko, závažná studie, která cílí ke komparativnímu postižení úředních, ale především obecněji městských a měšťanských osudů jednoho středočeského regionu. Městská správa je tu "jen" pevnou strukturální osou výkladu, páteří, která umožňuje strukturované srovnávání situace a vývoje na úrovni královského města Nymburka, komorního města Brandýsa nad Labem a poddanského městečka Čelákovic. Autor však čtenáři poskytuje nezměrně více.
Ďurčanský nic neošidil: jeho rozbor městské správy tří jmenovaných obcí je proveden důkladně a - pokud mohu odhadnout jako lokálně nezasvěcený posuzovatel - způsobem zcela vyčerpávajícím dostupné, silně torsovité prameny. Více heuristiky prostě nelze žádat: autor prozkoumal nejen prameny k jednotlivým městům, ale i podkomořskou agendu a podíval se na správu královských a komorních měst i seshora s úrovně centrální správy. V době od obhájení disertace nadto doplnil několik dílčích analýz, rozšířil nadhled a vkomponoval další literaturu.
Kniha je rozdělena na úvod, cennou kapitolu o stavu bádání k ranně novověkým městům, vybavenou bibliografií dosavadního výzkumu dějin raně novověkých měst, městských dějin správy a dějin kanceláří. Poté přichází rozsáhlá a cenná kapitola o českých městech od 16. stol. do konce třicetileté války, nová kapitola o podkomořských registrech čtyřicátých let 17. století, taktéž nově a zdařile napsaný exkurs o narativní prameny městské provenience, jejich autorech a vztahu k pramenům diplomatickým ve středních Čechách za třicetileté války. Jádrem knihy zůstávají tři kapitoly o Nymburce, Brandýse a Čelákovicích, vnitřně vždy členěné na pasáž o pramenech a literatuře, přehled dějin města v letech 1618-1648, popis městské správy válečných let a pasáž o městské kanceláři tohoto období.
Po zajímavém, dobře formulovaném závěru následují cenné přílohy se seznamy složení městských rad královských měst let 1624-1636, soupisy doložitelných zápisů o zasedání nymburské, brandýské a čelákovické městské rady, jakož i přehled složení městské rady v Brandýse let 1618-1640. Práci zakončuje seznam pramenů a literatury, zkratek, obrazových příloh a rejstříky. Nemělo by chybět cizojazyčné resumé!
Práce Marka Ďurčanského je objevnou sondou do situace městské správy doby třicetileté války. Stejně tak je ale drasticky konkrétním pohledem na situaci (menších) středočeských měst a městského obyvatelstva, jejich strategie přežití v děsivých létech závěru třicetileté války, ale i na jejich lpění na právní kultuře a kontinuitě města, na zachování písemných "klenotů městské správy. Je to i vděčný portrét klíčovým velkým osobnostem těchto "malých" měst. Cenné je i plastické vykreslení vazeb středočeských měst a městeček s pražskou aglomerací. Městsko-historická komponenta je tak v knize rovnomocnou komponentou výzkumům pomocněvědní povahy a pro širší publikum bude dokonce přínosem dominantním. Tím spíše je významné, že je to text dobře formulačně zpracovaný. Uspokojuje mne též, že i řadu drobných připomínek, které jsem formuloval v (již tehdy nadšeném) posudku o disertaci, autor v mezidobí důkladně promyslel a zapracoval.
Pokládám knihu Marka Ďurčanského za mimořádný přínos české historiografii třicetileté války. Autor vykonal mnoho i pro dějiny rekatolisace, mentalit, válečných migrací, sociálních dějin války atd. Výsledkem je objevná, kompetentní a zajímavá kniha, která znamená přínos české historiografii a může být chloubou jak nakladatelství Karolinum, tak autorova domovského ÚDUK.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Jiří Pešek
