Po první svìtové válce se ve støedoevropském prostoru masivnì rozšíøily myšlenkové smìry korporativismu požadující nahrazení liberálnì-kapitalistického hospodáøského systému profesnì-stavovským øádem, který mìl být založen na "pøirozeném" èlenìní hospodáøského sektoru do samosprávných korporací - stavù. Ty mìly pøevzít podstatnou èást funkcí dosud pøíslušejících státu a souèasnì øídit ekonomické vztahy po vzoru pøedmoderního cechovního systému.

Mezi mnoha meziváleènými teoriemi korporativismu dominovala ideologie tzv. univerzalismu rakouského národohospodáøe a sociologa Othmara Spanna, která si získala øadu pøíznivcù v prostøedí radikálnìkonzervativních a katolických kruhù po celé støední Evropì, zejména v nìmecky hovoøícím prostøedí.

Právì podrobnìjšímu zkoumání Spannovy nauky a jejímu zasazení do kontextu konzervativních a korporativistických smìrù meziváleèné epochy je zasvìcena tato kniha. Kromì kritické analýzy univerzalismu se v ní ètenáøi seznámí rovnìž se vztahem nacionálnì-socialistické ideologie a nacistického režimu k univerzalismu a k ideám stavovské pøestavby hospodáøství a státu a v krátkém exkurzu také s pronikáním univerzalistických myšlenek do sudetonìmeckého radikálnì-konzervativního milieu v meziváleèné dobì.