Švýcarského spisovatele Ludwiga Hohla (1904-1980) lze přiřadit k Robertu Walserovi i Arno Schmidtovi, je to stejný solitér a "enfant terrible" švýcarské německy psané literatury. Žil a pracoval přes dvacet let v materiální nouzi a sociální izolaci.

Hohlovy texty Zápisky aneb O neunáhleném smíření, napsané v letech 1934-1936 jsou jeho nejhlubším a také nejuznávanějším dílem, vyznačující se místy až radikálním modernismem.

Jsou psány literárně filozofickou formou a překračují žánry traktátů, krátkých próz a básní, zdaleka nejsou svou povahou pouhými aforismy, nýbrž je lze číst jako partituru díla uzavřené struktury.