V monografii předposledního přemyslovského panovníka autor přináší nové pohledy založené na několikaletém studiu pramenů i moderní literatury. V první části knihy představuje panovníkův život v souřadnicích domácí i zahraniční politiky, ve druhé se zamýšlí nad fungováním středověkého státu, dvorským prostředím a rytířskou kulturou, jíž se právě okolí tohoto posledního velkého Přemyslovce vyznačovalo.

Všímá si také faktorů, které spoluurčovaly směr vlády (královští rádci, zemská šlechta, duchovní hodnostáři), a sdostatek prostoru věnuje i nálezům bohatých stříbrných ložisek na Kutnohorsku i expanzi české moci do Polska a Uher. V posuzování vývoje české společnosti přemyslovského období se do značné míry rozchází s běžně publikovanými názory. Václava II. zobrazuje jako panovníka s bystrým úsudkem a silnou vůlí, jako jedince na vrcholu společenské pyramidy, kterému není nic lidského cizí.