Monografie trojice autorů FF UK v Praze představuje estetickou teorii, kterou roku 1908 jako originální experiment, propojující čínské tradiční teorie s evropskou estetikou, formuloval Wang Kuo-wej, velikán čínské humanitní vědy 20. století. V centru zájmu zde stojí ústřední pojem ťing-ťie a jeho mnohafazetové zkoumání v interdisciplinární fúzi zmíněných disciplín. Čínský pojem, jednoduše a bez deformací nepřevoditelný na singulární koncept západní estetiky, je „obklíčen“ sadou kontaktních pojmů a kategorií moderní evropské estetiky a literární vědy s cílem uchopit jeho komplexní obsah a smysl.
Wang Kuo-wejova estetická teorie, nahlížená zde v zastřešující perspektivě dvou disciplín, sinologie a estetiky, nabízí vzácnou příležitost sledovat pokus o spojení dvou odlišných tradic ještě předtím, než nový myšlenkový model přejatý ze Západu vytěsnil domácí tradici. Interpretace Wang Kuo-wejova pojmu tak přesahuje hranice zájmu historika estetiky a dotýká se obecnějších otázek osudu čínské kultury ve 20. století. Českému čtenáři se vůbec poprvé dostává do ruky studie, která ukazuje intelektuální svět moderní Číny bez předsudků a v historických a transkulturních souvislostech. Důležitou součástí knihy je úplný překlad Wang Kuo-wejových Poznámek k písním ze světa lidí, doplněný rozsáhlým poznámkovým aparátem.
Publikace Ťing-ťie : Poznámky k písním ze světa lidí je výsledkem tvůrčí spolupráce sinoložky O. Lomové a estetiků O. Dadejíka a V. Zusky. Předmětem je analýza teoretické práce Poznámky k písním ze světo lidí významné h o čínského intelektuála, literárního a divadelního teoretika, překladatele a badatele o starověkém písmu - Wang Kuo-weje (1877-1927).
Kniha se dělí na tři části. V prvé v podstatě popisné části jsou informace o životě a díle Wang Kuo-weje zpracované v kontextu politické a kulturní situace bouřlivého období konce dynastie Čching a prvních let následné republiky, dále je rozebráno a charakterizováno tradiční čínské přemýšlení o literatuře včetně základních pojmů obecnějšího estetického přesahu jak v buddhistické - čchanové tradici (sing-čchu, šen-jun, žu-šen) nebo ortodoxní konfuciánské. Pokaždé v konfrontaci postojů Wang Kuo-weje k těmto pojmům. Poté je věnována pozornost vlastním názorům autora Poznámek, jejich přínosu a pozici autora v tehdejších velice kontraverzních diskuzích o tradiční literatuře a obecně tradiční čínské kultuře. Úvodem k rozboru jádra publikace - rozboru Poznámek - je stručná charakteristika žánru písní, jejich vznik a historie. Následuje velmi podrobný rozbor textu Poznámek a základního estetického pojmu ťing-ťie. Pro složitou a mnohovrstevnou specifičnost tohoto termínu se autoři rozhodli nehledat český ekvivalent (jak tomu ostatně je i u řady západních sinologů). I v tomto případě je pojem ťing-ťie analyzován v širších souvislostech západní (i ruské) sinologie.
Druhá část je výsledkem komparativní analýzy pojmu ťing-ťie v kontextu západní, především německé filosofie a estetiky (I. Kant, D. Hume, A. Schopenhauer - právě jimi se v době všeobecného zájmu o západní myšlení zabýval Wang Kuo-wej). Postihuje tuto kategorii jakožto samostatný originální estetický pojem, vystihující obecně určité stránky uměleckého projevu bez ohledu na území, v němž byl utvořen. Tato část je tvůrčím jádrem celé publikace.
Třetí částí je pak komentovaný a velmi kvalitní překlad (poprvé v češtině) Poznámek k písním ze světa lidí. Samotný překlad je doplněn stručnými charakteristikami všech v díle citovaných básníků a teoretiků.
Publikace, v českém kontextu vlastně poprvé, vnímá problematiku složitého, mnohovrstevného "střetu" či "setkání" apod. západní civilizace a kultury s čínskou nejen z poněkud jednostranného hlediska jak čínská inteligence přejímala západní (v dálněvýchodním kontextu i ruskou a americkou) kulturu a její hodnoty. Předností této práce je právě postižení tvůrčího přístupu, kdy čínský myslitel bere jako zdroj svého přemýšlení rovnocenně jak domácí tradici tak i západní názory, které ho osobně zaujaly.
Z recenzního posudku: Zlata Černá
Trojice autorů, sinoložka a dva estetikové, doprovází překlad úplného textu Poznámky ze světa lidí jednoho z nejvýznamnějších představitelů čínské humanitní vědy z přelomu 19. a 20. století Wanga Kuo Veje (1877–1927) výkladem estetické teorie tohoto myslitele formulované v roce 1908. Dadejík, Lomová a Zuska se pokoušejí pochopit jeho myšlení v kontextu úsilí části čínských intelektuálů tohoto období obohatit čínskou duchovní tradici o koncepty západní estetiky. Činí tak na příkladu pojmu ťing-ťie a už v úvodu konstatují jeho obtížnou převoditelnost do pojmosloví a chápání západní estetiky, aniž by to zároveň znamenalo zjednodušení a zploštění. Aby se autoři tomuto nebezpečí vyhnuli, pokoušejí se vyložit ho celou škálou kategorií a pojmů evropské literární vědy a estetiky, jimiž usilují o zachycení jeho obsahu a smyslu. V obecnější rovině je práce pokusem vysledovat osud čínských kulturních tradic vystavených agresivnímu působení západních vlivů, které se začaly výrazně projevovat zejména od začátku dvacátého století.
Práce je mimořádným příspěvkem pro poznání intelektuálního světa modernizující se Číny v širších historických souvislostech.
Josef Opatrný (Český časopis historický 03/2017, str. 868)
Jádrem publikace je analytické čtení spisu čínského filozofa a básníka Wang Kuo-Weje ve světle jeho západních filosofických, estetických a literárně teoretických iniciací.
Předmětem zájmu autorů je jeho spis Ting-Tie: Poznámky k písním ze světa lidí, který je specifickým konceptem propojujícím poetologické, estetické a literárně teoretické aspekty. Zejména pak je textem, v němž se setkává tradiční pojetí čínské poetiky s novými inspiracemi, které vneslo do uvažování čínského učence čtení západních autorů.
Autoři hned v úvodu reflektují problémy možností rozumění v rámci dvou výrazně odlišných kultur, respektive problémy přenosu sémiotických struktur vrostlých do jisté lokální tradice a kultury do jiného kulturního okruhu.
Je potřeba konstatovat, že autoři vnímají tuto problematiku velmi citlivě jako principiálně otevřenou, což jim umožňuje vytvořit si svobodný metodologický prostor pro další zvažování možností, díky nimž mohl čínský učenec specificky rozumět evropským filozofickým estetickým a literárně teoretickým podnětům, stejně jak je možné je identifikovat v jeho diskursu.
Samotné jakési analytické paralelní čtení textu čínského filozofa a možných iniciačních evropských zdrojů je budováno kolem principu, respektive trsu principů, vyjadřovaných pojmem Ťing-Ťie, který lze chápat velmi široce jako "poetično". V něm pak jsou zahrnuty mnohé aspekty literární teorie a estetiky - od problematiky vyvstávání tvaru díla, jevení se či vnímání "krásy", emergence hodnoty, exprese, problematika lyrického subjektu až po povahu tropů a figurativního jazyka vůbec.
Velice oceňuji metodu, kterou autoři volí. Nepokoušejí se vytvořit transformační algoritmy, které by umožňovali významy z jednoho kulturního okruhu do druhého a jednoduše vytvářet souřadnice mezi světem "A" a světem "B", ale spíše poukazují na invariant možností jednotlivých textových stop. Ty jsou vzájemně nasvěcovány a konfrontovány. Celý text pak dostává charakter velmi vzdušného a otevřeného rozhovoru mezi dvěma myšlenkovými světy. Tato otevřenost a bohatá iluzivnost způsobuje, že celek působí neobyčejně inspirativně a otázky spíše nastoluje a otevírá, než že by bažil po nějakých definitivních konkluzích.
Knihu považuji za mimořádně cennou nejen nastolovanou problematikou, ale i proporční vyvážeností a korektní vědecky uvážlivou argumentací. Tato argumentace je opřena o relevantní odborné zdroje. Autoři dávají neokázale najevo hlubokou erudici, což přináší výsledek v mimořádně inovativním a inspirativním celku. Domnívám se, že až bude kniha publikována, stane se cenným příspěvkem pro širokou oblast humanitních věd - filosofie estetiky až po literární teorii.
Z recenzního posudku: prof. Vladimír Papoušek, CSc.
