Irská republika prošla v poslední dekádě nejen ekonomickou krizí, ale se závažnými turbulencemi se musela vypořádat také irská politická scéna a vztahy mezi Irskem a Evropskou unií. Souběžně se za hranicí Irské republiky postupně zklidňovala situace v Severním Irsku, kde ale i nadále hrozil návrat k nestabilitě provázející region po mnoho desetiletí. Kniha Ivo Šlosarčíka Irsko a krize. Politika a ekonomika Irské republiky v letech 2008–2014 a jejich evropské souvislosti podává přehled kořenů a vývoje čtveřice (ekonomické, politické, integrační a severoirské) irských krizí a nastiňuje roli Evropské unie při jejich řešení.

Profesor Slosarčík se ve své knize Irská krize, Irsko v letech 2008 - 2014 vrací k svému oblíbenému tématu, kterému se věnuje již řadu let, totiž k tématu Irska a jeho postavení v Evropské unii a vlivu integračních procesů na irskou ekonomiku a irský politický systém.
Analytická retrospektiva ekonomického růstů i následné krize a schopnosti Irska se s ní přes četné peripetie nakonec vypořádat je tak podložena autorovou znalostí irského politického systému a ekonomického vývoje a tato detailní znalost mu umožňuje nejen poutavý popis krizového vývoje v Irsku ale také analýzu i určité zobecnění toho, zda a jaký vliv měla při řešení těchto krizí skutečnost, že Irsko je členem Evropské unie a jaký vliv na řešení těchto krizí měly unijní instituce a ostatní členské státy.
To, že Evropská unie měla nepochybně vliv na irský ekonomický růst, je dnes již obecně přijímanou skutečností, názor na to, jakou roli hrálo dramatické irské referendum o Lisabonské smlouvě a jeho důsledky na řešení irské především finanční krize a irského bail-outu ze strany evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu se už v odborné literatuře rozcházejí. Obě tyto krize, politická i ekonomická, které autor v knize podrobně analyzuje, otřásly nejen irskou ekonomikou ale i irskou politickou scénou a postavením jejích tradičních aktérů.
I když irská situace je z řady historických, ekonomických i sociálních důvodů do značné míry specifika a nepřenositelná, ponechávám ovšem stranou i otázku Severního Irska, kterou se autor jako další dimenzí krizového vývoje zabývá, je možné souhlasit s tím, že krize a jejich řešení se do určité míry v případě unijních států "europeizují" - unijní pravidla omezují hledání vnitrostátních řešení a unijní solidarita a pomoc mají vliv na podobu reforem, které mají zabránit obdobným krizím v budoucnosti. To autor jasně dokládá mimo jiné v kapitole věnované ekonomické krizi, kde je zřejmý limitující dopad implementace unijní legislativy či požadavků kladených na irskou ekonomiku. V kapitole věnované krizi vztahů mezi Irskem a Evropskou unií pak autor jasně dokládá neschopnost irských institucí a elit komunikovat veřejnosti přínosy evropské integrace a smysl změny smluvního rámce, která nakonec vedla k irskému NE v referendu o Lisabonské smlouvě a následně i ke změně politického půdorysu na irské domácí scéně.
Analýza irské krize, kterou autor podává je opřena o celou řadu zajímavých faktických údajů i odbornou literaturu, jejíž pomocí autor dokládá své analytické závěry a i z tohoto pohledu je práce přínosem pro ty odborníky, kteří se zabývají vývojem evropské integrace a jejími úskalími a úspěchy. Nejde však jen o práci historizující. Naopak. Případ keltského tygra a jeho boje s krizí finanční, ekonomickou ale i s krizí evropské identity je materií, kterou autor v současné situaci nezvolil náhodně, je naopak velmi inspirativní a aktuální ve světle současného vývoje zejména v eurozóně.

Z recenzního posudku: doc. JUDr. Lenka Pítrová, CSc.