Ze středu ven - umění regionů 1985-2010 hledá odpovědi na řadu otázek spojených s procesem decentralizace české umělecké scény a rozvojem nových uměleckých center. Zaměřuje se přitom nejprve na podhoubí, ze kterého tyto scény čerpaly při svém dynamickém rozvoji, přičemž si všímá především situace druhé poloviny osmdesátých let 20. století, kdy se již drobila ostražitost totalitní ideologie a i na "venkově" se postupně etablovala celá řada výrazných tvůrčích individualit.

Výstavní projekt dále zkoumá jednotlivá specifika, kterými v průběhu devadesátých let konkrétní regionální okruhy postupně obohacují širší umělecký kontext. Patří mezi ně například důraz kladený na sociální ukotvení umělecké produkce typický především pro ostravskou nebo ústeckou scénu, který vyrůstá z vypjatého sociálního paradigmatu českých postindustriálních periferií v procesu jejich společenské transformace.

Výstava se rovněž soustředí na neokonceptuální tendence rozvíjené jak pod vlivem místního prostředí, tak v silném propojení s mezinárodním kontextem od počátku nového tisíciletí. V neposlední řadě se potom zabývá výraznými autorskými individualitami, které svými aktivitami uměleckými ale také organizačními či galerijními zásadně ovlivnily konkrétní lokality.